ČIFO - Najdete nás na Facebooku!

ČIFO – Český institut finanční odpovědnosti organizuje ve firmách školení „Finanční gramotnosti“. Postupně uvádíme příběhy, jak školení „Finanční gramotnosti“ může zaměstnancům firem pomáhat.

Jakmile účastníky školení seznamuji se sektorem bankovních i nebankovních produktů, tak vysvětluji, co ovlivňuje sjednání spotřebitelského úvěru apod.

Půjčka a výše RPSN

Nyní je dost často vidět na televizních obrazovkách reklama, jak za „pouhých“ cca 1.800 Kč měsíčně si můžete vzít půjčku na 100.000 Kč. Na první pohled vše vypadá velmi lákavě. Ale je třeba si vše nechat dobře propočítat.

Většina lidí se totiž při výběru spotřebitelského úvěru řídí úrokovou sazbou. Zapomínají, že je důležitá RPSN (roční procentuální sazba nákladů). Protože do úvěru vstupují různé pravidelné nebo jednorázové poplatky. To všechno pak je zahrnuto i s úrokovou sazbou, do již zmiňované RPSN.

Příklad z praxe:

Jeden můj kamarád, když zjistil, čím se zabývám, tak chtěl pomoci.  Vždy když se mu zalíbila nějaká spotřební elektronika, tak to řešil nebankovním spotřebitelským úvěrem.  Nebo mu zazvonil u dveří prodejce spotřebitelských úvěrů od nebankovní společnosti a nechal se opět přesvědčit, na uzavření dalšího spotřebitelského úvěru.  Přitom se už dostával do situace, kdy měsíční náklady se začínaly nebezpečně přibližovat výši jeho příjmům. Vytvořil jsem „Souhrn současného stavu“ a přitom jsem zjistil, že si vzal úvěr od nebankovní společnosti ve výši 20.000 Kč. Dle splátkového kalendáře by přeplatil o 70 % půjčené částky. U stejné společnosti si uzavřel ještě další půjčku ve výši 7.500 Kč. V tomto případě by podle stanoveného splátkového kalendáře, přeplatil o 34 % půjčené částky. Pokud to člověk dokáže, dle smluvního ujednání platit, tak se nic neděje, ale pokud už to přestává zvládat, tak je třeba ihned to řešit. Při hledání řešení, prostudování smluvních podmínek a provedených výpočtech, se mu vyplatilo předčasně obě půjčky splatit, i když musel zaplatit určitou smluvní pokutu. Hlavní bylo, že se mu snížily měsíční náklady a nedostal se do dluhové pasti. V jeho případě by stačilo, kdyby dodavatelé energií, zvedli měsíční zálohy a už by měl vyšší náklady než příjmy. Vždy bychom měli mít nějakou finanční rezervu a ne jet tzv. „nadoraz“.

Z toho všeho vyplývá, že jak poplatky, tak i počet splátek ovlivňují výši RPSN a celkové množství finančních prostředků, které musíme úvěrové společnosti zaplatit.

Sami nejsme schopni s obyčejnou kalkulačkou spočítat RPSN. Je nutné použít k tomu určené kalkulátory, které naši specialisté mají k dispozici.

Co myslíte? Není lepší si raději nechat poradit od našich specialistů a ušetřit své peníze?