ČIFO - Najdete nás na Facebooku!

Na co si dát pozor při sjednání úrazového pojištění, co je dobré vědět ještě před vznikem pojistné události a jaké nemilá překvapení mohou na klienty čekat?


Jak jsme již uvedli dříve, nejvíce klientů se na společnost ČIFO, a.s. a její PROGRAM POMOCI A PODPORY obrací v případech neplnění nebo sníženého pojistného plnění z pojistných smluv uzavřených pro úrazová pojištění. Pokud bychom měli zobecnit největší chyby nebo nejasnosti klientů, se kterými se ČIFO, a.s. setkává, tak lze uvést zejména neznalost podmínek pojistné smlouvy a klientem zjednodušené posuzování výhodnosti či nevýhodnosti pojistné smlouvy jen podle výše pojistného.
Klienti by měli věnovat zvýšenou pozornost pojistným podmínkám. Například nestačí jen znát pojistnou částku nebo částku denního odškodného za dobu léčení úrazu, které většinou na návrh klienta uvádí do pojistné smlouvy poradce (pojišťovací zprostředkovatel).  Důležité je v této souvislosti se seznámit s maximálními hodnotami denního odškodného nebo podílem plnění z pojistné částky pro příslušnou diagnózu (úraz).
Neplatí proto, že když si klient sjedná například s pojišťovnou denní odškodné ve výši 300 Kč a léčení daného úrazu si vyžádá tři týdny, že pojistné plnění bude automaticky ve výši 6.300 Kč (21×300 Kč, neuvažujeme různé odkládací lhůty). Smluvní podmínky totiž mohou stanovit pro příslušnou diagnózu dobu např. jen na 14 dnů (pokud nemá klient sjednáno další připojištění). V tomto případě bude pojistné plnění o 2.100,- Kč nižší, tedy ve výši 4.200,- Kč. Přitom klient si většinou takové denní odškodné sjednává pro případ výpadku příjmů za dobu léčení úrazu. Rovněž může být ve smluvních podmínkách vyloučena doba rehabilitace, pobyt v lázních, psychiatrickém zařízení apod. Omezena bývá i hospitalizace při porodu a těhotenství.
Nemilým překvapením pro klienta může být i výše plnění u samotného úrazu (bolestného nebo trvalých následků). Pojistitelé mají pro jednotlivé úrazy, podle diagnóz, stanovené rozpětí podílu plnění ze sjednané pojistné částky. Stanovené rozpětí může být v pojistné smlouvě uvedeno například ve výši do 25%. V tomto případě však klient nemá jistotu, že pojišťovna bude plnit v předpokládané výši. V krajním případě může plnit 0%, což také vyhovuje smluvní podmínce do 25%. Pojišťovna podle těchto smluvních podmínek má velice široký manévrovací prostor, jak posoudit pojistné plnění. Ve smluvních podmínkách můžeme najít i takové ustanovení: „Konečnou výši trvalých následků stanoví pojistitel (obvykle na základě ohodnocení trvalých následků provedeného smluvním lékařem).“ Z textu vyplývá, že ten, kdo stanovuje konečnou výši plnění, je pojistitel obvykle podle stanoviska svého smluvního lékaře. Přitom úhrada za smluvního lékaře pojišťovny může být požadována na klientovi, což může znamenat výdaje, se kterými klient nepočítá. Některé pojišťovny tuto úhradu požadují zejména v případech, kdy klient není spokojen s pojistným plněním.
Dalším nemilým překvapením pro klienta může být samotné uzavírání pojistné smlouvy. Některé pojišťovny mají nastavený postup při jejich uzavírání tak, že tím kdo navrhuje uzavření pojistné smlouvy, je klient. A to i přesto, že sama pojišťovna vyhotovila tento „návrh klienta“, vypracovala pojistné podmínky a tento dokument opatřila logy pojišťovny. Navíc většinou v zastoupení pojišťovny tento návrh podepisuje její zplnomocněný zástupce. Z tohoto pohledu by se mohlo jednat i o klamání spotřebitele, neboť většina klientů je přesvědčena, že přijímá návrh pojišťovny. Tím, že klient navrhuje pojištění, pojišťovna získává čas zejména na posouzení zdravotního stavu klienta a stává se, že pojišťovna návrh nakonec nepřijme. Nepřijme jej ani tehdy, pokud klient hradí pojistné po dobu např. tří měsíců a může být v dobré víře, že je pojištěný. Sice pojistné za toto období pojišťovna klientovi vrátí, ale mohou nastat problémy, když v tomto období vznikne škodná událost. Dokonce je pojišťovna, která uzavření pojistné smlouvy nejenže podmiňuje návrhem klienta, který je povinna přijmout do tří měsíců (standardně i podle zákona jsou to dva měsíce), ale i podmínkou, že pojišťovna přijímá nabídku vystavením pojistky. Ve smluvních podmínkách je uvedeno:„Návrh pojistníka na uzavření pojistné smlouvy (dále jen „nabídka“) musí být přijat pojistitelem ve lhůtě do 3 měsíců ode dne sepsání nabídky. Pojistitel přijímá nabídku pojistníka vystavením pojistky. Pojistná smlouva je uzavřena dnem doručení pojistky pojistníkovi.“ Stalo se, že pojišťovna návrh klienta nepřijala ani do tří měsíců a až po uplynutí této doby vrátila klientovi pojistné uhrazené za toto období. Co z toho vyplývá? Klient by si měl překontrolovat, zda skutečně pojistku obdržel. Jinak riskuje, že je nepojištěný.
Předběžné krytí nabízí pojišťovny klientům na počátku při uzavírání pojistné smlouvy životního pojištění, zejména proto, že pojišťovna potřebuje čas k posouzení zdravotního stavu klienta. Avšak toto předběžné krytí vztahuje většina pojišťoven jen na rizika úrazu. Na další rizika, jako např. škodná událost v důsledku nemoci, smrti z jakékoliv příčiny, se předběžné krytí nevztahuje. Rovněž se nemusí vztahovat na události vzniklé při rizikových rekreačních sportech. Předběžné krytí může být na druhou stranu omezeno počtem dní (např. 29 dní). Takové omezení potom nemusí korespondovat s dvěma nebo třemi měsíci, které si vyhradila pojišťovna pro posouzení zdravotního stavu klienta.
Výše pojistného plnění v důsledku úrazu je závislá i na jeho ohodnocení ošetřujícím nebo praktickým lékařem. ČIFO, a.s. má zkušenost, že ne vždy ošetřující lékaři uvedou do tiskopisu Oznámení (hlášení) pojistné události veškeré informace, které mají vliv na konečné pojistné plnění.
Program Pomoci a Podpory (PPP) pomáhá klientům ČIFO, a.s. nejen uzavírat pojistné smlouvy, které odpovídají potřebám klientů, ale pomáhají s jejich likvidací a kontrolou výše pojistného plnění.