Po zvýšení sazeb centrální bankou kurz koruny posílil, ale na trhu s úvěry nic nenasvědčuje tomu, že by po zvýšení sazeb o 0,20 % bodu začalo zdražování hypotečních nebo spotřebních úvěrů. Zvýšení úroků se neprojevilo ani na spořicích účtech.
„Přenos zvýšení či snížení měnověpolitických sazeb do klientských úrokových sazeb trvá vždy nějakou dobu, tedy dochází k němu v řádu měsíců, přičemž takový přenos nemusí být úplný,“ vysvětluje Denisa Všetíčková z oboru komunikace ČNB, proč prozatím trh s finančními produkty nijak na zdražení peněz nereagoval.
To, že se na maloobchodním trhu s finančními produkty po zásahu ČNB prozatím nic neděje, ovšem neznamená, že se neděje vůbec nic. Sazby na mezibankovním trhu, respektive na peněžním trhu od srpnového zvýšení poskočily nahoru, a i když ne o celých 0,20 %, ale o 0,15 % bodu. Tříměsíční sazba PRIBOR, tedy sazba, za kterou si mezi sebou půjčují banky na pražském mezibankovním trhu, poskočila z 0,30 % bodu na 0,45 % bodu. Ještě o něco více vzrostly tříměsíční mezibankovní sazby v horizontu do jednoho roku. Naproti tomu výnosy českých vládních dluhopisů, které jsou významným určujícím faktorem pro úrokové sazby z hypotečních úvěrů, zatím vykazují smíšené pohyby.
„Ano, došlo ke zdražení peněz na finančním trhu. To je dáno nejen samotným zvýšením sazeb centrální bankou v srpnu, nýbrž také silnějším očekáváním dalšího zvyšování v blízké budoucnosti,“ vysvětluje ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Trh podle něj zvýšení sazeb ČNB v srpnu do jisté míry očekával, ke zdražení úvěrů tak částečně došlo už před tímto krokem centrální banky.
Podle Denisy Všetíčkové z ČNB informace o srpnovém zvýšení úrokových sazeb ekonomika teprve začíná vstřebávat.
„Banky tuto a další informace začnou postupně promítat do úrokových sazeb, za které nabízejí své klientské produkty, ať už na straně úvěrů nebo vkladů. Zvýšení klientských úrokových sazeb tedy bude následovat s určitým zpožděním a nemusí zcela odpovídat navýšení sazeb na peněžním trhu,“ říká.
Konkurence je obrovská, a tak dokonce i u bank, které už vyhlašované sazby navýšily, lze stále vyjednat sazby na úrovni před navýšením.“Michal Skořepa z České spořitelny to komentuje přirovnáním k cenám benzinu. V obou případech platí, že velkoobchodní cena je důležitým, ale ne pouze jediným faktorem. Různé banky tedy mohou zvýšit úrokové sazby v různém rozsahu, případně reagovat i v oblasti poplatků a dalších parametrů.
Srpnové rozhodnutí ČNB zvýšit základní úrokové sazby vycházelo i z její poslední makroekonomické prognózy. Ta počítá s nárůstem domácích tržních úrokových sazeb už ve třetím čtvrtletí 2017 a poté i v průběhu dalších dvou let. Na druhou stranu podle ekonomů nelze očekávat nějaké skokové zvýšení úroků. Čemuž odpovídá i aktuální vývoj, kdy například průměrná úroková sazba hypoték v červenci klesla na 2,02 procenta z červnových 2,04 procenta. Analytici upozorňují i na rizika. Jedním z nich může být i vývoj kurzu koruny.
Česká národní banka přitom bude mít na trhu i dalšího spoluhráče v podobě Evropské centrální banky, která minimálně do poloviny příštího roku nepoleví s kvantitativním uvolňováním. Což by se mělo projevit i na slabším růstu kurzu koruny. ČNB tvrdí, že je připravena flexibilně používat své nástroje tak, aby zajistila plnění svého hlavního zákonného mandátu, kterým je cenová stabilita.„Panuje nejistota zejména z toho, že obrovské množství korun v minulých čtvrtletích nakoupili investoři, o jejichž motivech, očekáváních a investičních horizontech se v podstatě se nic neví. Ví se pouze to, že jejich případné rozhodnutí tyto investice do korun ukončit může výrazně zamávat s kurzem. A tím ovlivnit i další rozhodování ČNB o sazbách, a tedy i cenách hypotečních a spotřebních úvěrů, stejně jako o výši úročení peněz v bankách,“ vysvětluje Michal Skořepa.