Stavební spoření je historický produkt, který vznikl za specifických podmínek, kdy původní „stavební spořitelny“ měly za cíl získání financí pro omezený okruh střadatelů. V Německu vznikl dnešní model stavebního spoření změnou systému losování úvěrů k principu přidělování úvěrů.

V ČR vzniklo stavební spoření v roce 1993 a stalo se pro občany jednak produktem nabízejícím stabilní úroky a bezpečné uložení úspor, ale i zajímavé výnosy, a to především díky státní podpoře ze státního rozpočtu. Úročení se u stavebního spoření na dlouhou dobu ustálilo na 2% p.a., v současné době s ohledem na situaci na finančních trzích (nízké výnosy z umístění peněz na peněžních trzích), však úročení nabízené stavebními spořitelnami klesá až k hladině 1% p.a. V tomto světle se stavební spoření nejeví jako vhodný produkt pro dlouhodobější uložení peněz, zejména z toho důvodu, že peníze uložené na stavebním spoření nejsou klientovi k dispozici po dobu 6 let. Úrok přes 1% je například nabízen i u některých spořících účtů.

To je do určité míry pravda. Nelze ale přijmout argument, že to je 10% z naspořených prostředků klienta, neboť státní podpora je vyplácena na peněžní vklad klienta uskutečněný v daném roce (maximálně však z 20.000 Kč), což je skutečně těch 10%. Avšak již o třech letech tam má klient minimálně 30.000 Kč, takže státní podpora z tohoto vkladu činí 6,6% a každým rokem se dále snižuje. Je také třeba počítat s tím, že výnosy z úroků ze stavebního spoření podléhají 15%ní dani. Navíc státní podporu určuje stát a nikoli smlouva stavební spořitelny s klientem a, jak jsme již zažili, stát může tuto státní podporu kdykoli snížit, případně úplně zrušit, o čemž se občas diskutuje. Pak by výnosnost stavebního spoření vycházela úplně jinak.

Ano, ale nesmíme srovnávat nesrovnatelné. Běžné účty jsou primárně určeny k zajištění platebního styku a nemají sloužit dlouhodobému spoření. Stavební spoření je primárně střednědobý spořící produkt a tam už srovnání s jinými možnostmi dlouhodobějšího uložení peněz vychází nevýhodněji. U stavebního spoření jsme dosud nemluvili o poplatcích, ale je třeba počítat s poplatkem za uzavření smlouvy (zpravidla 1% z cílové částky), poplatkem za vedení účtu, poplatkem za výpis, případně poplatkem za předčasné ukončení smlouvy. V podmínkách stavebních spořitelen je uvedeno, že stavební spořitelna je oprávněna výši úhrad za poskytované služby měnit.

Obecně lze říci, že hlavní nevýhodnost je při dlouhodobém uložení peněz. Stavební spořitelny např. zůstatek na účtu po uplynutí 6 let nemusí úročit vůbec nebo třeba jen 0,25% p.a. Stavební spořitelna má právo v souvislostí s ukončením smluvního vztahu nepřijmout návrh klienta na ukončení smluvního vztahu, což znamená, že se klient nedostane ke svým penězům (z důvodu korektnosti je však třeba uvést, že vklady jsou pojištěny). V případě stavebního spoření sjednaného pro nezletilé děti je zpravidla k výplatě naspořených peněz mít souhlas opatrovnického soudu. V neposlední řadě je třeba mít na vědomí skutečnost, že ukončení smlouvy o stavebním spoření neznamená automaticky získání všech peněžních prostředků např. do 3 měsíců, tedy bezprostředně po uplynutí výpovědní doby. V případech stanovených obchodními podmínkami budou výplaty prováděny podle pořadí ukončených smluv o stavebním spoření a podle volných prostředků.

Tady záleží na konkrétním případu. Obecně výhodu řádných úvěrů ze stavebního spoření je úroková sazba garantovaná ve smlouvě o stavebním spoření. Úroky u úvěrů jsou však v současné době vyšší než u hypoték, pohybují se nad 3% p.a., zatímco hypotéku lze dnes získat za úrokovou sazbu pod 2% p.a. Pro někoho, kdo nemůže využít hypotéku, však může být úvěr ze stavebního spoření vhodným nástrojem pro získání peněz např. na rekonstrukci bytu. Náklady na překlenovací úvěry jsou však podstatně vyšší a jejich využití by měl každý s kalkulačkou v ruce řádně zvážit.

Mohlo by Vás také zajímat:
– Na co nezapomenout v souvislosti s hypotékou.
– Stavební spoření pro děti se komplikuje.