Příběh č. 13:  Inflace a běžný účet

Vysvětlíme si, co se děje s našimi penězi na běžném účtu. Hodně účastníků školení si myslí, že peníze na běžném účtu patří jim. Opak je pravdou. Peníze patří bance a jsou pojištěny ve výši 100 000 Eur. Když provedeme shrnutí, tak peníze nejsou naše, platíme za nastavené  trvalé  příkazy, za vedení účtu, za výběry kartou z bankomatu  i  za to, že vlastníme kartu. Přitom výnosnost na bankovních účtech se pohybuje od 0,05% p.a. do 0,1% p.a. Ve skutečnosti „sponzorujeme“ banku. Místo toho, aby se nám finanční prostředky zhodnocovaly, tak se dostáváme do mínusu. Aby toho nebylo dost, tak nám ještě na naše peníze negativně působí inflace.

V tabulce 3 je vidět, jak nám inflace znehodnocuje naše úspory. Např. po deseti letech, kdyby byla každý rok inflace ve výši 2%, nám sníží hodnotu našich peněz o 17 965 Kč.  

Tab. 1:  Vývoj inflace v letech 2008 -2014 (zdroj: ČSÚ)

Rok 2008	Rok 2009	Rok 2010	Rok 2011	Rok 2012	Rok 2013	Rok 2014
6,30%	1,00%	1,50%	1,90%	3,30%	1,40%	0,40%

  Tab. 2:  Reálná výše částky 100 000 Kč, uložené na běžném účtu, při dané inflaci a po určité době.

	Výše inflace
Počet let	1%	2%	3%	4%
0	100 000 Kč	100 000 Kč	100 000 Kč	100 000 Kč
5	95 147 Kč	90 573 Kč	86 261 Kč	82 193 Kč
10	90 529 Kč	82 035 Kč	74 409 Kč	67 556 Kč

Tab. 3:  Znehodnocení finančních prostředků vlivem inflace  

Rozdíl po 10 letech

1% 100 000 Kč – 90 529 Kč =   9 471 Kč

2% 100 000 Kč – 82 035 Kč = 17 965 Kč

3% 100 000 Kč – 74 409 Kč = 25 591 Kč

4% 100 000 Kč –  67 556 Kč = 32 444 Kč

Co myslíte, není lepší mít na běžném účtu jenom takové množství peněz, které pokryje Vaše výdaje a ostatní peníze mít lépe „ošetřeny“, aby se Vám zhodnocovaly? Pokud se obrátíte na naše specialisty, tak Vám rádi odborně poradí.