Možná na vás občas z různých stran vyskočí reklama nebo finanční poradce, ať investujete do forexových robotů (viz. pro mnohé zapomenutá kauza WSM s 2 mld. sekerou už znovu láká klienty pod novým názvem a spousta důvěřivců možná zase spláče nad úsporami), zlata, stříbra, diamantů, cenných i méně cenných papírů, bitcoinů, dogecoinů, dluhopisů…, ale asi tušíte, že pokud máte investovat, musíte si něco odepřít, nebo neomaleně řečeno urvat od huby. Na 2 koruny v budoucnu musím dát korunu teď. Ať to nevyzní negativně k investicím, jsou určitě nezbytnou součástí finančního plánu a zdravé dlouhodobé motivace, ale o tom tento článek není a téma investic by bylo vhodné spíše na samostatnou knihu než „áčtyřkový článek“.
Nedávno kolegyni klient říkal, že se mu domů, po telefonátu call centra jedné velké poradenské společnosti, kvůli „změn ve smlouvách“, vrhla ambiciózní poradkyně a po pár minutách nezávazného hovoru o tom, jak to tam má hezké, kdy měly tzv. roztát ledy (icebreak:) mezi klientem a prodejcem (záměrně nepíšu poradcem), vytáhla formulář a začala – kolik je vám let, kolik máte v peněžence, kolik máte na účtu, kolik vyděláváte… Když chtěl klient v rámci nečekané otevřenosti po poradkyni odpovědi na tytéž dotazy – dozvěděl se, že ona nemá nic, protože si užívá života a vše utratí, ale kolik si tedy můžete dovolit spořit vy? Za pár min. byla venku.
Pokud vám každý měsíc nevychází peníze, použijte metodu úplné kontroly nad každou korunou, kterou vydáte. Tuto metodu jsem na sobě aplikoval cca před 20 lety po přestěhování se do garsonky, kdy mi stále peníze nějak chyběly a nechápal jsem, kde jako mizí, když jich na začátku měsíce mám relativně dostatek. Pořídil jsem si malý bloček, který jsem měl u sebe – dnes na to máte apky v mobilu – a psal si každý výdaj, který jsem daný den, týden, měsíc udělal. Po pár týdnech mi bylo jasné, kde peníze odtékají. Ono si řeknete bageta a káva na benzince za stovku, noviny za dvacku, časopis za čtyřicet, večerní pivečko, vždyť to jsou drobné… jenže takovéto drobné každý den udělají tisíce měsíčně.
Lidé daleko méně utratí, když platí hotově, protože jim je nepříjemné vydávat peníze okamžitě. Spočítáte-li si, že za měsíc za jídlo utratíte třeba 12.000, zkuste kartu nechat doma a vybrat si 3.000 hotově na týdenní nákupy. S plnícím se košíkem, na druhém nákupu v týdnu, začnete nervóznět, jestli jste neutratili příliš, jestli vám to vůbec vyjde, kdyžto s kreditkou v kapse to neřešíte. Až se naučíte správně utrácet, zjistíte, že nakonec i na tu investici vám nějaká ta koruna zbyde a bude to vaše vlastní motivace, nikoliv finančního poradce, který z vás „tahá peníze“, byť to může myslet dobře a bude fajn, když budete vědět, kolik si odkládat bokem..
Přeji vám v životě mnoho bohatství a nemyslím jen to měřitelné penězi?.
Autor: Petr Olašin