O zvýšení hranice rozhodne další vláda již v roce 2019
Na první pohled by se zdálo, že vláda opravdu schválila zastropování odchodu do důchodu v 65 letech. V nově schváleném zákoně o důchodovém pojištění je totiž vložena věta, že každých 5 let se bude vyhodnocovat průměrný věk Čechů a pokud by se statisticky dožívali vyššího věku, bude se muset hranice odchodu do důchodu posunout. Samozřejmě v opačném případě, kdy by průměrný věk klesal, bude vláda hranici odchodu do důchodu snižovat. Pravděpodobnější a dlouhodobě potvrzený trend zvyšování průměrného věku však znamená, že se bude jednat o první variantu a již dnes se hovoří, že Zpráva pro vládu bude obsahovat doporučení ministru sociálních věcí – zvýšení odchodu do důchodu cca v 68 a ½ letech. Toto se píše již dnes v důvodové zprávě k zákonu z dílny ministerstva práce a sociálních věcí.
Čtvrtina života v důchodu?
Průměrný věk dožití je dnes u mužů 76 let a u žen téměř 82 let. V roce 2030 by se podle prognóz měla prodloužit průměrná délka života o dalších 3,5 roku. Stárnoucí populace znamená pro státní rozpočet nejen vyšší zátěž týkající se vyplacených důchodů, ale také vyšší náklady na zdravotní péči. Štědrý sociální systém s hranicí odchodu do důchodu v 65 letech, je v případě stárnoucí populace a nízké porodnosti neudržitelný. Pokud by tato hranice měla být zachována, znamenala by jediné – VÝRAZNÉ SNÍŽENÍ VYPLÁCENÝCH PENZÍ.
Na 1 důchodce se dnes „skládají“ 3 pracující, v r. 2013 jen 2!
Podle Českého statistického úřadu se dnes na penzi jednoho důchodce „skládají“ 3 ekonomicky aktivní lidé, protože systém penzí je financován průběžnými odvody. Z demografického vývoje však vyplývá, že již v roce 2030 budou financovat důchod jednoho penzisty už jen 2 pracující.
Zvýšení věkové hranice se nevyhneme
Z výše uvedených důvodů se jeví jako nejjednodušší východisko prodloužení hranice odchodu do důchodu a její přehodnocování každých 5 let. Pokud by toto nenastalo, bude se muset:
a) Stát dále zadlužovat, protože na výplatu penzí z průběžného systému financování nebudou dostatečné prostředky. Toto však omezují limity EU, které zatím ČR zvládá dodržovat.
b) Snížit výrazněji penze. Poměr průměrné mzdy k průměrnému důchodu by se tak ještě více zvýšil a pomyslné nůžky mezi příjmem, na který byl pracující zvyklý a důchodem, který by mu byl vyplácen, by se ještě více rozevíraly.
c) Zvýšit odvody na sociální pojištění, které však již dnes představují vyšší zátěž, než samotná daň a tato situace by zase omezovala ekonomicky aktivní občany.
d) Zvýšit porodnost, která je dnes pouze 1,3 dítěte na 1 ženu.
(ne)jistá budoucnost? Změnu přinese druhá vláda, třetí, šestá…
Zvyšování odchodu do důchodu je přirozený vývoj. V roce 1990 odcházeli do penze muži v 60 letech, ženy s více dětmi již v 53 letech. Poslední výraznou změnou bylo zvyšování horní hranice odchodu do důchodu o 2 měsíce ročně, pro každý další ročník. Tato varianta nereflektovala průměrnou délku života. To, že letos jedna vláda schválí novelu zákona, neznamená, že druhá vláda za pár let podmínky nezmění, třetí vláda, šestá vláda… Kolik ještě prožijete volebních období, tolikrát se vám můžou změnit podmínky pro vaši penzi. Opět tedy raději zopakujeme nejdůležitější fakta:
Státní důchod berte jako „PŘÍSPĚVEK K DŮCHODU“, nikoliv hlavní zdroj příjmu.
Nespoléhejte pouze na státní systém důchodu a investujte část svých příjmů do dlouhodobých produktů. Disponujte finanční rezervou pro neočekávané životní situace.
V případě, že nebude schopni v důchodu vyjít s penězi, může být vašim dětem soudem nařízená vyživovací povinnost. S tímto pocitem se patrně nebudete cítit zrovna nejlépe.
Do penze můžete jít i o 10-20 let dříve, je nutné však pravidelně investovat a zajistit si tak svou rentu.
Pokud podnikáte, nutnost vlastních úspor bude nezbytná. OSVČ totiž mají penze oproti zaměstnancům výrazně nižší (kvůli nižším odvodům při totožném příjmu). Před tím již dopisem varovala Ministryně práce a sociálních věcí.
Máte-li zájem si nechat nezávazně doporučit možné způsoby zabezpečení nejen na penzi, s důvěrou se obraťte na naše specialisty.
Petr Olašin
