Centrální bankéři zvýšili letos už podruhé úrokové sazby, které mají vliv na to, kolik lidé přeplatí na půjčkách u bank. ČNB zvedla základní sazbu o 0,25 procenta na 0,5 procenta. Bankéři ekonomiku tímto krokem mohou zchladit před přehřátím.
Naposledy banka zvýšila sazby v srpnu 2017, kdy se zvedly poprvé od roku 2008. Základní úroková sazba tehdy stoupla o 0,2 procentního bodu. Obecně se předpokládá, že zvýšení úrokové sazby bude mít vliv na cenu všech půjček, od spotřebitelských úvěrů po hypotéky. Komerční banky mají hodně peněz, které lidem ochotně půjčují v rekordním množství, jsou stále levné hypotéky, ale zároveň ceny nemovitostí rekordně rostou, protože bytů je nedostatek. Krok ČNB může situaci na trhu trochu zchladit.
ČNB na tiskové konferenci neuvedla, že by krok souvisel se situací na realitním trhu. Tam se mimo jiné snažila banka již dříve zasáhnout doporučením pro banky, aby neposkytovaly stoprocentní hypotéky a omezila i objem hypoték od 80 do 90 procent. Klienti si tak musí část peněz naspořit nebo půjčit jinde.
„Aktuální zvýšení úrokové sazby centrální bankou se do poptávky po novém bydlení vůbec nepromítne. I kdyby se zvýšily úroky u úvěrů, je na dvou největších realitních trzích v Česku, kterými jsou Praha a Brno, po novém bydlení takový hlad, že výše úroků ve skutečnosti vůbec není podstatná,“ říká
Alexej Veselý, ředitel developerské společnosti Trikaya. Vysvětluje to velkým převisem poptávky nad nabídkou. Pomalu se staví zejména v Praze a Brně.
„U hypoték čekám mírný pokračující růst úroků. U podnikových půjček, které si berou nefinanční instituce na provozní financování, čekám výraznější zdražení. Krok banky nijak nepoškodí ekonomiku, úroky zůstanou stále mírné,“ řekl iDNES.cz hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Banka čeká, že ČNB může opět úroky zvednout na své prosincové schůzi.
Také Lukáš Hendrych z auditorské a poradenské společnosti BDO očekává, že jako první negativně zvýšení úroků pocítí podnikatelé a firmy. „Nelze očekávat, že by zvýšení sazeb ČNB mělo v krátkodobém horizontu dopad na zvyšování úročení na běžných a spořících účtech, zde si ještě chvíli počkáme,“ uvedl.
Jedním z hlavních vodítek pro rozhodování banky je míra inflace. Ta v září dosáhla meziročně úrovně 2,7 procenta. Blíží se tak k hranici tří procent, nad kterou už by se podle bankéřů cenová hladina neměla dostat.
ČNB zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,5 procentního bodu na jedno procento. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázány penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, zůstala na 0,05 procenta.
Zdroj: idnes.cz
Zavolejte nám:
732 422 200