Příběh č. 14:  Magický trojúhelník

Z minulého příběhu víme, že platíme na běžném účtu  za nastavené  trvalé  příkazy, za vedení účtu, za výběry kartou z bankomatu  i  za to, že vlastníme kartu. Přitom výnosnost na bankovních účtech se pohybuje od 0,05% p.a. do 0,1% p.a.

Nyní si představme dvě možnosti:

1. Skončí nám stavební spoření po 6ti letech a finanční prostředky hned nepotřebujeme. Tak po výpovědi ze stavebního spoření nám přijdou na běžný účet. Z výše uvedených informací vidíme, že se ve skutečnosti naše peníze nezhodnocují, ale ztrácí na své hodnotě.
2. Chceme si splnit nějaký náš cíl nebo záměr a nachystat si potřebné množství finančních prostředků.  Tak jak se dá v obou případech postupovat?

Ve spolupráci s našimi specialisty můžeme při rozhodování využít tzv. „Magický finanční trojúhelník“.

Napřed si musíme srozumitelně vysvětlit jednotlivé pojmy:

Výnos: Jaké finanční prostředky očekáváme z pravidelně vkládaných nebo jednorázově vložených finančních prostředků, za určitý časový horizont.

Likvidita:  Za jak dlouho se dostaneme ke svým penězům nebo jak rychle přeměníme např. podílové listy na peníze.

Riziko: Jaké neseme riziko, když chceme své peníze zhodnotit.

a)      co nejvyšší výnos

b)      za přijatelného rizika

c)      při požadované likviditě

Jednotlivé pojmy z magického trojúhelníku musíme chápat tak, že se vzájemně ovlivňují. To znamená, že pokud chceme vyšší výnos, tak musíme mít větší investiční časový horizont (např. 10 let a více, ale bude zase vysoká likvidita). Pokud chceme mít nízkou likviditu (potřebujeme se k našim penězům dostat za jeden rok), tak je nemůžeme investovat, poněvadž za tak krátkou dobu by se nám nezhodnotily. Když nechceme podstoupit určité riziko, tak nemůžeme peníze vložit do investičních nástrojů (jako jsou akcie).