Na konci loňského roku vydal ČSÚ publikaci Ceny sledovaných druhů nemovitostí. Data za byty, rodinné domy, stavební pozemky a bytové domy dostávají každý měsíc statistici z daňových přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí od finančních úřadů.
Účelem publikace je poskytnout veřejnosti spolehlivé údaje o cenových hladinách a cenových indexech uvedených druhů nemovitostí v přehledných tabulkách podle různých druhů kritérií, například podle opotřebení, velikosti obcí či geografické polohy. Cenové indexy bytů, rodinných domů a pozemků jsou kvalitativně očišťovány, tj. jsou zproštěny kvalitativních změn v čase.
Cenový index bytů od roku 1998 stále roste, a to, kromě krizových let, od konce roku 2008 zhruba do roku 2013. V roce 2016 téměř dorovnal maximální cenovou hladinu dosaženou ve 3. čtvrtletí 2008. V roce 2017 ji podle příbuzných statistik dokonce překonal.
Cenový vývoj bytů vykazuje ze všech sledovaných druhů nemovitostí největší dynamiku. Ve srovnání cen podle okresů vysoko vyčnívá Praha, kde v letech 2014–2016 cena dosáhla 49 536 Kč za m². Druhou nejvyšší částku za metr čtvereční vydali v Brně, a to 34 260 Kč. Třetí nejvyšší cenu vykazuje okres Praha-západ s cenou 31 063 Kč za m².
Mapka dobře dokumentuje rostoucí závislost ceny na velikosti obce – okresy, v nichž jsou okresní města zároveň ta krajská, vykazují většinou vyšší cenovou hladinu než zbylé okresy kraje. Vysoké ceny zaznamenáme také v okolí největších měst – Prahy a Brna. Naopak nejnižší ceny se vyskytují ve většině okresů Ústeckého kraje, kde se byty prodávají většinou pod 500 tis. Kč. Nízké ceny prodeje bytů jsou evidovány také v okresech Bruntál, Česká Lípa, Jeseník a Sokolov.
V grafu je též uveden cenový index nemovitostí celkem, což je vážený průměr cenových indexů bytů, bytových domů, rodinných domů a stavebních pozemků. Váhy jsou stanoveny na základě relativních podílů součtů absolutních odhadních cen nemovitostí za roky 2009–2011. V současné době se připravuje aktualizace váhového schématu.
Rodinný dům je definován jako stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena. Rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. U rodinných domů (i bytových domů) se za jednotkovou cenu považuje cena za m³ (obestavěný prostor). Pro rodinné domy je nejpodstatnějším ukazatelem jednotkové ceny míra opotřebení, což demonstruje graf – čím je vyšší opotřebení, tím víc logicky klesá cena. Nepřekvapí, že nejvyšší cena je v Praze (7 716 Kč za m³). V pořadí druhá nejvyšší cena byla zaznamenána ve Středočeském kraji (3 540 Kč za m³). Na tom se podílely zejména okresy Praha-východ a Praha-západ. Na třetím místě je Jihomoravský kraj (2 573 Kč za m³). Naopak, nejnižší cenová úroveň byla naměřena v Kraji Vysočina s hodnotou 1 830 Kč za m³. Další prokazatelnou závislostí je rostoucí závislost jednotkové ceny na velikosti obce.
Průměrné kupní ceny bytů podle okresů, 2014–2016 (Kč/m²)
V databázi ČSÚ jsou stavební pozemky uvedené buď jako zastavěná plocha a nádvoří, anebo pozemky, které se objevují v cenových mapách. Stavební pozemek se prodává většinou s další nemovitostí, například s rodinným domem. Kupní cena pozemku se odvodí proporcionálním poměrem z celkové kupní ceny domu s pozemkem a odhadních cen domu a pozemku. Cenový index stavebních pozemků od roku 1998 do současnosti kontinuálně roste a je do značné míry ovlivněn cenami s nimi spojených nemovitostí.
Z důvodu nízkého zájmu byly garáže z publikace ČSÚ nakonec vypuštěny. Ve statistikách nefigurují ani novostavby, které jsou od daně z nabytí nemovitých věcí osvobozeny. Rovněž do nich nevstupují prodeje družstevních bytů, kde jde o prodeje v rámci družstva a vlastník se vlastně nemění. Údaje v databázi finančních úřadů se oproti datu prodeje, resp. datu právního účinku vkladu, tj. datu, v němž byl zapsán návrh vkladu do katastru nemovitostí, opožďují průměrně o šest až sedm měsíců.
Zdroj: ČSÚ
Zavolejte nám:
732 422 200