Bytová výstavba roste. Přibývá jak dokončených, tak zahájených bytů. Stavějí se hlavně v Praze a Středočeském kraji.
Dokončených bytů přibývá od roku 2015. Od letošního ledna do července dosáhl jejich počet 14 799, což je o 5,6 % víc než v předchozím roce. Tato kategorie těží zejména z vysokého množství zahajovaných staveb bytů v minulých letech.
Nejvíc bytů se dokončuje v Praze. Vloni jich bylo 6 092. „Je pravdou, že se v hlavním městě dokončuje absolutně nejvíc bytů. Na druhou stranu počet zahájených staveb bytů tu vloni kriticky klesl – o více než 47 %. Letošek zatím ukazuje na lepší výsledky. Za první pololetí vzrostl počet zahájených staveb bytů v Česku o pětinu. Nejvyšší dynamiku má tento trend v Olomouckém kraji, v Praze, v Pardubickém kraji a v Kraji Vysočina,“ vysvětluje předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. Regionem s druhým nejvyšším počtem dokončených bytů byl vloni Středočeský kraj. Dostavělo se tam 4 860 bytů. Naopak nejméně jich bylo dokončeno v Karlovarském kraji.
V prvním pololetí bylo v bytových domech zahájeno o 46 % staveb bytů více než loni. V rodinných domech šlo o 18% nárůst. Nejvíc staveb bytů se dlouhodobě zahajuje ve Středočeském kraji, kde převládají rodinné domy, a v Praze, kde se buduje více bytů v bytových domech. „Významnou charakteristikou současné bytové výstavby je také převaha soukromého vlastnictví. Segment nájemního bydlení se významně zmenšuje, což je i jedna z příčin nízké pracovní mobility,“ říká Petra Cuřínová z oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ.
Průměrná velikost obytné plochy bytu v bytovém domě dokončeném v loňském roce byla 51 m2, nejčastěji o dispozici 2+1. Doba výstavby domu trvala 32 měsíců. Průměrný počet bytů v domě byl 32. Byty v rodinných domech měly obvykle velikost 4+1 a obytnou plochu 92 m2.
Stavebnictví se aktuálně daří právě díky pozemnímu stavitelství, dodává Petra Cuřínová: „Aktuálně za letošní leden až červenec zaznamenala stavební produkce růst o 3 % a roli tahouna převzalo pozemní stavitelství. Pro další vývoj stavebnictví bude klíčová aktivita soukromých investorů a v neposlední řadě také legislativa. Stavebnictví ale stále chybějí velké stavby.“
Zdroj: ČSÚ
Petr Olašin 27 září, 2017
Posted In: Hypotéky / Úvěry
Štítky: hypotéky, stavba bytů, úvěry
Hospodářský růst v první polovině roku zrychloval. Zvýšil se objem poskytnutých hypoték a nemovitosti zdražovaly. Zaměstnanost rostla. Volných pracovních míst přibylo nejvíc v historii. Vyplývá to z nové analýzy Českého statistického úřadu o vývoji ekonomiky v prvním pololetí.
Ke zrychlení růstu hrubého domácího produktu přispěla spotřeba domácností, bilance zahraničního obchodu i růst investičních výdajů. „Z hlediska jednotlivých odvětví se v prvním pololetí dařilo hlavně službám. Významnou pozici nadále zastával zpracovatelský průmysl, v němž generovala kladné výsledky především výroba motorových vozidel, ale i subdodavatelské obory,“ uvádí analytička ČSÚ Karolína Súkupová.
Lidé si brali více hypoték. Objem úvěrů poskytnutých domácnostem vzrostl během druhého čtvrtletí o 32,4 miliardy korun. Většinu z tohoto nárůstu tvořily právě úvěry na bydlení. Objem poskytnutých hypotečních úvěrů se zvýšil o 25,7 miliardy, a navázal tak na mimořádně silný nárůst z předchozího kvartálu. Nemovitosti přitom dál zdražovaly. Poukazuje na to předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová: „Meziroční růst nabídkových cen nemovitostí dosáhl ve druhém čtvrtletí 9,5 %. Nemovitosti zdražovaly hlavně v Praze. Také realizované ceny starších bytů zrychlily svůj růst poměrně výrazně. V celé České republice se meziročně zvýšily o 18,7 %, v Praze o 18,0 %.“ Celkově vzrostly spotřebitelské ceny ve druhém čtvrtletí o 2,3 %. Bylo to dáno i zdražováním potravin.
Práci mělo ve druhém čtvrtletí nejvíc lidí v historii samostatné České republiky. Jejich počet se meziročně zvýšil o 1,4 %. Těžiště tvorby nových pracovních míst se postupně přesunulo ze zpracovatelského průmyslu do služeb. Dařilo se především profesním, vědeckým, technickým a administrativním činnostem. „Během prvního pololetí výrazně zrychlila tvorba nových pracovních míst. Na konci června jich úřady práce evidovaly 183,5 tisíc. Na jedno místo připadalo 1,6 uchazeče o práci. To je nejméně od poloviny 90. let,“ říká analytik ČSÚ Jiří Kamenický. K nárůstu počtu pracovníků přispěli i sebezaměstnaní.
Zatímco 1. pololetí se neslo ve znamení růstu poskytnutých hypoték, čísla z července a srpna již tak optimistická nejsou a jdou vidět dopady novely zákona, který zpřísňuje poskytování hypoték. Tomuto tématu se budeme brzy věnovat v samostatném článku.
Zdroj informací – Český statistický úřad
Čtěte také:
Petr Olašin 22 září, 2017
Posted In: Hypotéky / Úvěry
Štítky: hypotéky, nemovitosti
Po zvýšení sazeb centrální bankou kurz koruny posílil, ale na trhu s úvěry nic nenasvědčuje tomu, že by po zvýšení sazeb o 0,20 % bodu začalo zdražování hypotečních nebo spotřebních úvěrů. Zvýšení úroků se neprojevilo ani na spořicích účtech.
„Přenos zvýšení či snížení měnověpolitických sazeb do klientských úrokových sazeb trvá vždy nějakou dobu, tedy dochází k němu v řádu měsíců, přičemž takový přenos nemusí být úplný,“ vysvětluje Denisa Všetíčková z oboru komunikace ČNB, proč prozatím trh s finančními produkty nijak na zdražení peněz nereagoval.
To, že se na maloobchodním trhu s finančními produkty po zásahu ČNB prozatím nic neděje, ovšem neznamená, že se neděje vůbec nic. Sazby na mezibankovním trhu, respektive na peněžním trhu od srpnového zvýšení poskočily nahoru, a i když ne o celých 0,20 %, ale o 0,15 % bodu. Tříměsíční sazba PRIBOR, tedy sazba, za kterou si mezi sebou půjčují banky na pražském mezibankovním trhu, poskočila z 0,30 % bodu na 0,45 % bodu. Ještě o něco více vzrostly tříměsíční mezibankovní sazby v horizontu do jednoho roku. Naproti tomu výnosy českých vládních dluhopisů, které jsou významným určujícím faktorem pro úrokové sazby z hypotečních úvěrů, zatím vykazují smíšené pohyby.
„Ano, došlo ke zdražení peněz na finančním trhu. To je dáno nejen samotným zvýšením sazeb centrální bankou v srpnu, nýbrž také silnějším očekáváním dalšího zvyšování v blízké budoucnosti,“ vysvětluje ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Trh podle něj zvýšení sazeb ČNB v srpnu do jisté míry očekával, ke zdražení úvěrů tak částečně došlo už před tímto krokem centrální banky.
Podle Denisy Všetíčkové z ČNB informace o srpnovém zvýšení úrokových sazeb ekonomika teprve začíná vstřebávat.
„Banky tuto a další informace začnou postupně promítat do úrokových sazeb, za které nabízejí své klientské produkty, ať už na straně úvěrů nebo vkladů. Zvýšení klientských úrokových sazeb tedy bude následovat s určitým zpožděním a nemusí zcela odpovídat navýšení sazeb na peněžním trhu,“ říká.
Konkurence je obrovská, a tak dokonce i u bank, které už vyhlašované sazby navýšily, lze stále vyjednat sazby na úrovni před navýšením.“Michal Skořepa z České spořitelny to komentuje přirovnáním k cenám benzinu. V obou případech platí, že velkoobchodní cena je důležitým, ale ne pouze jediným faktorem. Různé banky tedy mohou zvýšit úrokové sazby v různém rozsahu, případně reagovat i v oblasti poplatků a dalších parametrů.
Srpnové rozhodnutí ČNB zvýšit základní úrokové sazby vycházelo i z její poslední makroekonomické prognózy. Ta počítá s nárůstem domácích tržních úrokových sazeb už ve třetím čtvrtletí 2017 a poté i v průběhu dalších dvou let. Na druhou stranu podle ekonomů nelze očekávat nějaké skokové zvýšení úroků. Čemuž odpovídá i aktuální vývoj, kdy například průměrná úroková sazba hypoték v červenci klesla na 2,02 procenta z červnových 2,04 procenta. Analytici upozorňují i na rizika. Jedním z nich může být i vývoj kurzu koruny.
Česká národní banka přitom bude mít na trhu i dalšího spoluhráče v podobě Evropské centrální banky, která minimálně do poloviny příštího roku nepoleví s kvantitativním uvolňováním. Což by se mělo projevit i na slabším růstu kurzu koruny. ČNB tvrdí, že je připravena flexibilně používat své nástroje tak, aby zajistila plnění svého hlavního zákonného mandátu, kterým je cenová stabilita.„Panuje nejistota zejména z toho, že obrovské množství korun v minulých čtvrtletích nakoupili investoři, o jejichž motivech, očekáváních a investičních horizontech se v podstatě se nic neví. Ví se pouze to, že jejich případné rozhodnutí tyto investice do korun ukončit může výrazně zamávat s kurzem. A tím ovlivnit i další rozhodování ČNB o sazbách, a tedy i cenách hypotečních a spotřebních úvěrů, stejně jako o výši úročení peněz v bankách,“ vysvětluje Michal Skořepa.
Petr Olašin 13 září, 2017
Posted In: Hypotéky / Úvěry
Zavolejte nám:
732 422 200