PPP – ČIFO

Dnes jsem otevřel počítač a jako vždy na mne spustily titulky článků současné dění u nás.

Článek se v té chvíli (nyní je to již údajně značná část Opavska)zabýval vylitím vod v oblasti obce Kravaře.

Nevím, zda-li je to tím, že se již nějakou dobu (roky:) věnuji oblasti finančního poradenství, že beru (díky své povaze) záležitosti klientů velmi osobně, ale obratem jsem si vzal do ruky mobil a začal obvolávat své klienty z této lokality Moravskoslezského kraje.

Můj dotaz nebyl narovinu z těch hloupých: „Jak se máte? Jak se daří?“, ale upřímně jsem se rovnou ptal, zdali nebyli vylitou vodou řeky Opavice zasaženi.

Odpovědi byly naštěstí záporné, přesto jsem při vzpomínce na povodně 1997 vzpomněl na problematiku likvidit stran některých pojistných případů a vyzval klienty, stali-li by se obětí rozbouřeného živlu, ať nafotí nastálé škody. Po ustoupení vody totiž ne vždy jsou nastálé škody patrné a nastává rozpor mezi představou klienta – poškozeného a pojišťovnou o výši a rozsahu plnění.

Za mne je takové jednání a upřímný zájem pro klienty přínosnější, než přání ke svátku či narozeninám, které vám na email nebo formou sms zasílá kde kdo včetně drogerií, kafeterií, telefonních operátorů…

Sám si to uvědomuji až následně. V dopoledních hodinách jsem se snažil, byť bezplatnou radou, pomoci lidem, o které se pracovně starám mnoho let. Již nyní mám 1 požadavek na schůzku a 2 na řešení zajištění majetku. Vypadá to na budoucí tři schůzky u klienta.

Vyplynulo to jako přirozená potřeba. Takto vznikají ty nejlepší vztahy, dlouhodobá spokojenost klientů, a dobrý vlastní pocit.

Autor: Mgr. Jiří Snášel

Čtěte také – Není to jen o penězích

Petr Olašin 12 října, 2020

Posted In: Aktuality ČIFO / PPP

Štítky: asistenční služba, ČIFO, ČIFO kariéra, pojištění, PPP

Leave a Comment

Těch příběhů bych mohl vyprávět opravdu velké množství. Napadá mně jeden poměrně běžný, který se stává v životě velmi často – tedy zdánlivě drobný úraz.

Náš klient pan ing. Miroslav K je živnostník a protože je zodpovědný ke svému podnikání a také ke své rodině, tak si sjednal mj. kvalitní úrazové a životní pojištění, které máme jako ČIFO – Český institut finanční odpovědnosti ve správě. Co to pro klienta vlastně znamená? Každý náš klient využívá bezplatně unikátní asistenční služby zajišťující naši aktivní pomoc a podporu v případě jakékoli pojistné události a klientovi písemně garantujeme, že dostane od pojišťovny 100% finančního odškodnění, na které má ze své pojistné smlouvy nárok. Ale vraťme se k našemu klientovi.

Pan inženýr se v roce 2014 při běžné manipulaci se „zalamovacím“ nožem řízl do kloubu ukazováku na levé ruce. Protože se mu rána nezdála nijak hluboká, tak si řekl, že není žádná „padavka“ (pozn. váží 95 kg a měří 198 cm:-), aby s tím zraněním šel k lékaři. Ukazovák si ošetřil a zavázal sám a normálně chodil do práce. Jenže 4. den po úrazu měl již velké bolesti a vyhledal lékařskou péči u obvodního doktora. Ten jej poslal rovnou do Fakultní nemocnice na chirurgické oddělení a druhý den nastupoval na operaci poraněného kloubu. V rámci našeho Programu pomoci a podpory jsme během několika dní klientovi vyřídili proplacení denních dávek za úraz a pobyt v nemocnici – hospitalizaci. Tím se zdálo být vše vyřízené a klient byl spokojen.

Asi za 6 měsíců jsem si domluvil s panem inženýrem schůzku u něj doma za přítomnosti manželky a jejich dospělého syna abych zjistil, co je v rodině nového a zda s něčím nepotřebují pomoci. A spíše ze zdvořilosti jsem se zeptal na ten zraněný prst, zda je vše v pořádku. Klient odpověděl, že ano, že se vše dobře zahojilo a může vykonávat běžné pracovní činnosti. Pak zmínil spíše jen „kosmetickou“ vadu, že prst na 100% nenarovná, ale že mu to nijak nevadí. Řekl jsem klientovi, aby se poradil se svým lékařem, zda by nepomohla rehabilitace a další léčba, a pokud by se stav nezlepšil, může uplatnit nárok na odškodnění trvalých následků, v tomto případě po 2 letech od úrazu.

Pojistné plnění za trvalé následky díky PPP + 80.000 Kč

Protože ani rehabilitace nepomohla zcela narovnat poraněný ukazovák, zažádal klient pojišťovnu o finanční odškodnění trvalých následků úrazu s přiložením potvrzení od posudkového lékaře, že má na ukazováku omezenou hybnost 10%. Pan inženýr překvapený, když po 14 dnech obdržel z pojišťovny zamítavé stanovisko své žádosti s odůvodněním, že dle pojistných podmínek bezprostředně po úrazu nevyhledal lékařskou pomoc a tedy, že pojišťovně nevznikla povinnost finančního plnění. Proto se hned pan inženýr obrátil na náš institut, předal nám veškerou dokumentaci a požádal o pomoc. A právě zde jsme využili našich odborníků z Programu pomoci a podpory, zejména našeho posudkového lékaře. Ten zpracoval nezávislý audit, na základě kterého jsme okamžitě vstoupili do jednání se zástupci pojišťovny. Výsledkem našeho jednání bylo to, že klient obdržel do 30 dnů finanční odškodnění trvalých následků ve výši 80.000 Kč.

Ještě ten samý měsíc se na náš institut obrátilo několik klientů z rodiny a okruhu dobrých známých našeho spokojeného klienta se žádostí o pomoc s řešením i starších pojistných událostí úrazů nebo majetkového charakteru s možností využití Programu pomoci a podpory.

Takové doporučení a zájem nás pochopitelně velmi těší, a proto se aktivně zabýváme i jejich případy možného finančního odškodnění. dodal Vladimír Špráchal, manažer pobočky v Hradci Králové.

Autor: Vladimír Špráchal

Petr Olašin 10 listopadu, 2017

Posted In: Pojištění / Investice

Štítky: asistenční služba, pojištění, PPP, trvalé následky

Leave a Comment

Orkán Herwart se o víkendu 28. – 29. 10. 2017 prohnal naší republikou a bohužel je v Česku podepsán i pod úmrtím 3 lidí, řadě zranění a značných škodách na majetku. V terénu byly desetitisíce profesionálních i dobrovolných hasičů, zdravotníků, policistů, správa údržby silnic a železnic a ještě dlouho se budou odstraňovat následky škod.

Připravili jsme pro vás přehled klientských linek pojišťoven, kde můžete přímo nahlásit pojistnou událost, ať na majetku, či zdraví.

Na co máte nárok při škodě na majetku?

Zachraňovací náklady – § 2819 Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. Zde má pojistník nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů na zmírnění následků již nastalé pojistné události, nebo na povinnost odklidit poškozený pojištěný majetek nebo jeho zbytky z hygienických, ekologických a bezpečnostních důvodů. Taktéž má nárok na náhradu škody, kterou v souvislosti s touto činnosti utrpěl. Nepřihlíží se k ujednání, kterým si pojišťovna vyhradila právo na snížení o tyto náklady pojistné plnění, omezit je na méně než 30% pojistné částky, pokud šlo o záchranu života nebo zdraví, omezit plnění, pokud vynaložil pojistník zachraňovací náklady se souhlasem pojistitele, ač k nim nebyl jinak povinen. Na zachraňovací náklady má právo také osoba, která vynaložila náklady nad rámec povinností stanovených jiným zákonem, stejně jako pojistník.

Náhradní ubytování – V případě, že se stane domácnost pojištěného dočasně neobyvatelnou, má nárok pojistník na úhradu nákladů náhradního ubytování. Toto připojištění je však potřeba mít uvedeno v pojistné smlouvě a výše limitů na smlouvě a v pojistných podmínkách. Časté limity jsou mezi 30.000 až 60.000 Kč, ale u každé pojišťovny mohou být limity i podmínky odlišné, ať co se týká doby čerpání, či přiměřenosti náhradního ubytování.

Asistenční službu – Součástí mnoha majetkových pojištění jsou asistenční služby, kdy Vám pojišťovna pomůže zajistit opraváře, smluvní servis a zjednodušit tak vyřízení samotné události.

Právní pomoc – Může přijít vhod například, když škodu způsobí sousedův strom padnoucí na Váš majetek, soused se nemá k řešení následků. Právní linky mnohdy pomohou i v konzultační rovině, kdy se ujistíte, na co vše máte nárok. Nelze však očekávat, že právní linka dané pojišťovny Vám pomůže při sporu se stejnou pojišťovnou.

Program pomoci a podpory – Jedinečná asistenční služba nejen pro klienty ČIFO – Českého institutu finanční odpovědnosti – sociálního podniku – spočívá v tom, že si v případě, kdy si nejste jisti s výplatou správné výše pojistného plnění, ověřit u auditorů pojistných událostí, jaké mělo být tabulkové 100% plnění a v případě nesouladu mezi výpočtem a skutečně vyplacenou částkou se nechat zkušenými specialisty ČIFO zastupovat. Z reálných zkušeností ČIFO je prokazatelné, že rozdíl ve škodách se může pohybovat i v miliónových částkách – více o skutečně řešených případech Programu pomoci a podpory ZDE.

Jak nahlásit škodu pojišťovně?

Před zavoláním na linku hlášení škody je nutné nejdříve říci své jméno, příjmení a číslo smlouvy (nevíte-li číslo smlouvy, půjde u pojistníka dohledat podle rodného čísla). Poté nahlaste škodu a poznačte si číslo události, pod kterou je evidována. Ta Vám často přijde také na e-mail nebo v sms zprávě. Fotografie a doklady lze často zasílat e-mailem, nebo vkládat on-line. Vždy si však důsledně archivujete, co jste kdy posílali, pro případ budoucího řešení sporů. Nevíte-li si rady s hlášením pojistné událostí, nebo potřebujete-li audit již vyplaceného pojistného plnění, můžete se obrátit přímo na naše specialisty přes kontaktní formulář.

Přehled klientských linek a www stránek pojišťoven:

Přehled klientských linek pojišťoven – ČIFO aktuality pojištění

V případě potřeby dalších informací nás neváhejte kontaktovat.

Petr Olašin

Petr Olašin 30 října, 2017

Posted In: Pojištění / Investice

Štítky: asistenční služba, hlášení škody, klientské linky, pojištění, PPP

Leave a Comment

Před pár dny jsme pro vás spustili novou webovou prezentaci, která si klade za cíl zpřehlednit námi nabízené služby, provést vás skutečnými případy, které jsme řešili v rámci ojedinělé asistenční služby Program pomoci a podpory a jednoduše řečeno vás nechat více nahlédnout pod pokličku.

Pomáháme

Připravujeme pro vás rozhovory s našimi klienty, kterým jsme v minulosti pomohli při řešení pojistných událostí, rozhovory se zkušenými specialisty, ať z vlastních řad, tak z řad našich partnerů, pravidelný newsletter s finančními tipy, novou on-line klientskou službu a hlavně zajímavé aktuální články.

Publikujeme

Letos začneme také publikovat odborné články v několika tištěných periodicích, jejichž vydavatelé vidí jasný a prokazatelný přínos naší činnosti jak pro klienty ČIFO, tak jejich čtenáře, kteří dostanou do svých rukou velmi cenné informace.

Tvoříme pracovní místa pro zdravotně postižené občany

Hrdě se hlásíme i k tvorbě nových chráněných pracovních míst, kdy vytváříme pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním postižením a dáváme jim uplatnění převážně v administrativní činnosti, komunikaci s poradci, organizací vzdělávacích seminářů, či lektorské činnosti. Tyto chráněná místa vytváříme v pobočkách ČIFO napříč ČR a díky prokazatelnému přínosu v sociální oblasti jsme podporování Ministerstvem práce a sociálních věcí. Naše služby pro firemní zákazníky nabízíme také v režimu Náhradního plnění, což je vítaný benefit, pokud nemohou na svých pracovištích dát práci osobám zdravotně postiženým.

Nahlédněte nám „pod pokličku“

V následujícím období se v této rubrice budeme samostatně věnovat jednotlivým oblastem naší působnosti a seznamovat fanoušky a čtenáře i budoucí kolegy s vnitřním fungováním společnosti. Jsme rádi za vaši podporu a přízeň, kterou můžete vyjádřit i na facebooku, který začínáme po menší přestávce znovu aktivně provozovat.

A je toho daleko více, na co se můžete těšit. Děkujeme, že jste s námi.

Petr Olašin 22 září, 2017

Posted In: Aktuality ČIFO / PPP

Štítky: Náhradní plnění, OZP, PPP, publikační činnost

Leave a Comment

Samostatná sekce, která stojí za povšimnutí. Jedinečná asistenční služba PPP – Program pomoci a podpory. Jaké jsou reálné zkušeností klientů s ČIFO a Programem pomoci a podpory. Bez dlouhých řečí, uvádíme na našem webu samostatnou záložku – PPP – kde najdete některé námi reálně řešené případy. Ty nejzajímavější budeme následně prezentovat formou samostatných příběhů, nebo rozhovorů s klienty, neboť z některých příběhů běhá až mráz po zádech, když si uvědomíme, jak mohly dopadnout a je nám ctí se s vámi o ně podělit.

Někdy jde o tisíce, jindy o milióny!

Za každým případem programu pomoci a podpory, za každou zkušeností, kterou poradci ČIFO s řešením pojistných události mají je lidský příběh. Některé z nich postupně představíme v této rubrice našich stránek. Děkujeme za vaší přízeň a budeme rádi za podporu také na Facebooku.

Pro vstup do samostatné sekce PPP – programu pomoci a podpory klikněte ZDE.

Petr Olašin

Petr Olašin 12 září, 2017

Posted In: Aktuality ČIFO / PPP

Štítky: asistenční služba, PPP, program pomoci a podpory

Leave a Comment

Jak se změnil život Matěje po zásahu osudu a jakou pomoc ČIFO přineslo v praktickém životě, reálný příběh programu pomoci a podpory naší společnosti.

Mladý člověk se silnou vůlí

Život může být pestrý nebo nudný, šťastný nebo nešťastný, naplněný nebo nenaplněný, radostný nebo bolestný. Takto lze v pohledu na život pokračovat. Ale když jsem se před časem seznámil s Matějem Čechákem, za což jsem velice rád, uvědomil jsem si, jak se šťastný, naplněný a radostný život může rychle změnit v ten druhý, který si nikdo z nás nepřeje.

Matěj je velice mladý člověk, který na svůj věk (21 roků) má za sebou tolik těžkých okamžiků, které si mnoho lidí neumí vůbec představit. Miluje auta, motorky a motorismus vůbec. Když bylo Matějovi 17 roků, byl ve špatnou dobu na špatném místě. Jeho pohodovou jízdu na motocyklu bez jeho zavinění najednou zkřížilo auto, se kterým nemohl počítat a v ten okamžik se mu navždy změnil celý jeho život. Trvalo rok a půl, než se mu podařilo zase začít žít, vyrovnat se s řadou omezení, psychickými problémy, najít možnosti finančního zabezpečení pro další život, objevit nové cesty, jak překonat handicap, který mu po těžké nehodě zůstal. Matěj je ale člověk se silnou vůlí. Našel cestu, jak jít dál. Jak jsem s ním hovořil, myslím, že se s nelehkou situací vyrovnal. Dokonce se po velkém úsilí dostal do reprezentace ve florbale vozíčkářů a na podzim tento tým dovezl z Holandska druhé místo. Matěj si nyní život zase začal užívat a je na něm vidět, že i po tom všem je nyní šťastný a žije plnohodnotný život.

Matěj mne oslovil v době, kdy řešil odškodnění svého úrazu s Kanceláří pojistitelů, která mu nabízela jednorázové vyrovnání, které mnoha lidem bude připadat vysoké a dostatečné. Doporučil jsem mu ale, aby žádal vyšší částku, protože nabízená částka je nízká vzhledem k tomu, že se jedná o vyrovnání, které má zajistit jeho celý další život. Nakonec jsem rád, že původní částku Kancelář pojistitelů zvýšilo 4 krát, proti původnímu návrhu.

Životní příběh Matěje je tak silný a pro mnohé poučný, že jsme jej požádali o rozhovor, se kterým souhlasil a my vás tak můžeme seznámit s jeho zkušenostmi, pocity a doporučeními pro ty, kteří jsou teprve na začátku podobné těžké a složité cesty, kterou si Matěj musel projít.

Matěji, jaký byl váš život před událostí, která vám tak zásadně změnila od základu celý váš život?

Bavil mě svět. Bylo mi 17 let a jako každý mladý člověk jsem chodil do školy a učil jsem se prvním rokem autolakýrníkem. Byl jsem tam hodně spokojený, bavila mě praxe. Dostal jsem se do dílny na lakovnu. To bylo fakt super. Práce mě opravdu bavila. Měl jsem přítelkyni a svoji partu, ale slušných lidí. Hlavně jsem se zajímal o motorky a sportoval jsem, hrál jsem florbal. Ve sportu jsem byl velmi aktivní. Bavilo mě jezdit na kole, ale hlavně jsem se zajímal o auta a motorky. Měl jsem svoji motorku. Byl jsem hodně samostatný. Byli jsme sami s tátou, který byl hodně v práci a já jsem musel dělat domácí práce, starat se sám o sebe, vařit jídlo, zařizovat některé věci, prostě vše, co bylo třeba. Spoustu kamarádů mi říkalo, ať na tý motorce nejezdím. Dokonce jeden z nich mi pořád opakoval, ať na tom nejezdím, že dopadnu blbě, že na silnici jezdí i jiní lidé. Říkal mi, až skončíš na vozíku, tak tě tahat nebudu. Také mi připomínal, že se nejvíce nehod stává v blízkosti domova a v době, kdy to člověk nejméně čeká. Ale nevěřil jsem tomu, říkal jsem, to je blbost, skončit na vozíku? To se všechno se ale potvrdilo. Hodně krát jsem o tom přemýšlel, nikdy jsem si ale nemyslel, že to bude realita. Asi tak rok před událostí jsem něco tušil, že se stane něco přelomového, ale nemyslel jsem si, že skončím na vozíku. Byly tam různé okolnosti a jsem přesvědčen, že to nebyla náhoda. Asi co se stalo, tak to tak asi mělo být.

Matěji, co se vlastně ten osudový den stalo?

Jedno odpoledne, kdy začaly prázdniny, byl to snad první víkend v roce 2010, kdy jsem ukončil první ročník odborného učiliště, jsem byl domluvený s kamarádem, že za ním přijedu na motorce na chatu, kde strávíme společné odpoledne. Byl a je stále mým nejlepším kamarádem, se kterým se známe od základky. Bylo asi tak půl třetí odpoledne, kdy jsem požádal tátu o peníze na benzín. Táta souhlasil a říkal, že přijede tak za hodinu domů a že bude potřebovat pomoci vynést nějaký materiál domů. Tak jsem mu řekl, že na něj počkám. Rozhodoval jsem se, co budu tu hodinu dělat? Teď počkám na tátu a potom si půjdu pro motorku do garáže. Ale přehodil jsem to a řekl jsem si, že zajdu pro motorku do garáže, objedu zdejší okolí a pak tátovi pomohu. Asi tak dvacet minut jsem jezdil po okolí. Na křižovatce na Bohdalci jsem se rozhodoval, jestli už mám jet doprava k našemu domu nebo rovně. A já si říkám, pojedu rovně. Každý den jsem předvídal možné střety, kolikrát jsem musel brzdit, když mi tam vjelo auto. Ale ten den jsem nic netušil. V zatáčce, v jednosměrce, jak jsem tam najel, uviděl jsem auto, které se otáčelo do protisměru. Najednou jsem věděl, že to je strašný průšvih. Auto mi vjelo do cesty. Strašně mi bolela záda, to byla taková bolest, kterou si dobře pamatuji. To bylo hrozné. Záchranáři po mě chtěli telefon na tátu. Já jsem nemohl dobře mluvit, ale asi mi rozuměli, že jim telefon na tátu v žádném případě nedám, že nechci, aby mi takhle viděl. Říkal jsem, že zítra přijdu domů a bude to všechno v pohodě. Pak to asi ze mě nějak dostali, protože dál už si toho moc nepamatuji. Nepamatuji si ani na to, že mě převážel vrtulník.

Jak jste se cítil, když jste se probral v nemocnici?

Když jsem se poprvé probral v nemocnici, tak jsem nemohl hýbat nohama a myslím si, že mi to někdo i řekl. Byl jsem strašně naštvaný. Tak jak nikdy v životě. Já jsem si prý vytrhal všechny ty hadičky, které do mě vedly. Pak mě museli přivázat. Byl jsem úplně nepříčetný. Pak jsem se probudil podruhé, potřetí a byl jsem strašně rád, že tam byl táta. Na tom ARO, kde jsem byl asi čtrnáct dní mě bylo zle, všechno mě bolelo. To byla fakt taková bolest, kterou bych nepřál nikomu. Když jsem se poprvé posadil, okamžitě jsem si zase lehl, omdlel jsem a všechno mi bolelo. Po dvou měsících nešlo sedět. Pak jsem si sedl a najednou jsem viděl své nohy, které byly pohublé. Celkově jsem zhubl patnáct až dvacet kilo. Já jsem třeba nebyl schopen takhle zvednout skleničku s vodou. Byl jsem celkově zesláblý, přestože jsem na tom byl před nehodou fyzicky celkem dobře. V nemocnici mě čekaly taková překvapení, která mě neustále srážely. Ještě že mám kamarády a rodinu, kteří za mnou chodili každý den. To si potom člověk uvědomí, co je v životě důležité. Nějaké bohatství, to nic není. Ale mít kolem sebe rodinu a tři nebo čtyři kamarády, kterým věřím na sto procent ve všech směrech. Toho si strašně vážím. Tyto kamarády mám doteď a jsem za to velmi rád. Přítelkyně, ta za mnou do nemocnice chodila každý den. Ona den před tím letěla do Anglie. Volala mi tři nebo čtyři dny a když se mi nemohla dovolat, volala tátovi, který se mě ptal, co jí má říci. Tak jsem chtěl, aby jí řekl, že mám jen zlomená žebra, protože jinak by se vrátila a já jsem chtěl, aby svoji cestu nepřerušovala. Ale přítelkyně okamžitě přiletěla zpátky. Když se dozvěděla, co je mi, tak to také dost těžce nesla. V nemocnici byla se mnou fakt každý den. I potom jsme spolu byli. Ale pak jsme se začali strašně hádat. Já jsem byl vzteklý a na ní toho bylo také dost, tak jsme se pak dohodli, že každý půjdeme svojí cestou. Ona strašně nechtěla a vím, že jí to doteď mrzí.

A co následovalo po návratu z nemocnice?

Po návratu z nemocnice jsem absolvoval rehabilitaci v Kladrubech. Tam jsem hodně dřel. Hodně lidí tam tu rehabilitaci flákalo. Ale já jsem si přidával procedury. Fak jsem tam dřel, protože jsem se rozhodl, že chodit budu. Pořád jsem tomu věřil. Měl jsem velké štěstí na doktory a sestřičky nejen v Kladrubech, ale i v nemocnici. Byli perfektní. Sestřičky tam byly zlatý. Dostal jsem fakt dobrou fyzioterapeutku, která mě motivovala, povídala si se mnou a myslím, že jsem dodnes její nejoblíbenější pacient.

Jezdíte ještě do Kladrub?

Jezdím se tam za nimi podívat. Moje přítelkyně je z Vlašimi, to je hned vedle Kladrub, kam chodila na praxi. V Kladrubech jsem ji také potkal. Jezdím tam s ní. Také se tam jezdím podívat jen tak. V Kladrubech jsem byl pět měsíců. Postupně mi začalo všechno docházet, co se bude v mém životě muset všechno změnit. Zpočátku jsem byl naštvaný na celý svět. Třeba mi spadla nějaká věc a já jsem z toho byl tak nepříčetný. Když teď jedu do Kladrub a vidím tam ty kluky, tak vidím sebe, jak jsem byl nešťastný a zhroucený. Když jsem přijel poprvé na víkend domů, tak jsem zjistil, že je všechno jinak. Měl jsem sedm schodů k výtahu, takže jsem se nedostal domů. U nás byly hrbolaté chodníky a jak jsem byl zpočátku slabý, tak jsem ten vozík nemohl utáhnout. Najednou jsem nechodil ven, nechtěl jsem jít mezi lidi, přestal jsem cvičit, prostě bylo to hrozné. Byl jsem naštvaný na celé moje nejbližší okolí. Do teď mě to mrzí. Když jsem se vrátil z Kladrub domů, bylo mi sedmnáct let, neměl jsem auto a nemohl jsem nikam chodit. Asi čtyři měsíce jsem byl zavřený doma. Přitom před úrazem jsem chodil domů jen přespat. Pořád jsem někde byl. Byla to vlastně moje první poúrazová etapa, kdy jsem se musel vyrovnávat sám se sebou a pro mě a mé okolí nebyla vůbec jednoduchá.

Kdy nastal zlom ve vašem životě, protože nyní mi připadáte velice vyrovnaný?

Od pojišťovny jsem dostal zálohu, ze které jsem si mohl pořídit auto, což mi pomohlo se dostat častěji ven. Ale stejně to bylo hrozné. Když jsem jezdil autem, tak to bylo dobré, byl jsem v něm neomezený, bylo mi v něm dobře. Musel jsem si přeorganizovat celý život. To trvalo asi rok až rok a půl. Pak jsem jel na lyžák s Parapletem. Tam jsem byl s pár vozíčkáři, s kluky o tři až čtyři roky staršími, než jsem byl já. Byl jsem tam týden a najednou jsem zjistil, že ti kluci žijí úplně normálně, ty jo. Že vlastně nic neřeší, že mají stejné problémy jako já. Přijel jsem domů a byl jsem úplně rozzářený. V Parapleti jsem potkal kluka, který hraje florbal a který mi ukázal, jak se to hraje. Před úrazem jsem hrál florbal. Tak jsem si řekl, že by to nemuselo být špatné. Ještě ten den jsem si domluvil trénink. Za týden už jsem byl na prvním tréninku. Florbal je tady opravdu na výši, kluci jsou tady také na úrovni a hrajeme extraligu. Když jsem si sedl na vozík, byl jsem zesláblý, padala mi hokejka. Ale už jsem to začal brát jako výzvu, že chci něco dokázat. Řekl jsem si, že to nemohu vzdát. Byly to těžké začátky. Trvalo ještě dva roky, než člověk dostane pořádnou formu. Když jsem přišel mezi komunitu vozíčkářů, tak jsem si říkal, co ty lidi vůbec dělají? Ale oni žijí úplně normálně. Je tam s nimi sranda, vůbec nic neřeší. Začal jsem se rozkoukávat, zjistil jsem, že to nemusí být tak hrozné. Když jsem byl podruhé v Kladrubech, tak už to bylo lepší. To už byly dny, kdy jsem se usmíval, ty jo. Potkal jsem tam Verču, se kterou nyní jsem. Ona byla vlastně můj první motor. A tak mě dokopala, abych šel do práce. Našel jsem si kurz angličtiny. Doplnil jsem si do života různé aktivity. Hodně jsem se věnoval rehabilitaci. Začal jsem se fakt hodně snažit. Před měsícem u mě nastal velký zlom. Dělám, co mě baví. Nyní je to na sto procent tak, jak to má být. Mám tam ještě malé detaily, ale je to tak jak to má být. Jsem už fakt spokojený. Už chápu přísloví, co tě nezabije, to tě posílí. Pořídil jsem si psa. Mám tak povinnosti jej venčit. A člověk s tím psem musí jít. Všude chodí se mnou. Pejsek je prostě přítel.

A jak jste se vyrovnal s tím, že bude nutné nějak zajistit váš další život, například proto, že máte mnoho omezení proti zdravému člověku? Máte již nějaké zkušenosti, na co by měli dát pozor podobně postižení lidé, kteří začínají situaci řešit?

Začal bych tím, že je třeba řešit odškodnění úrazu. Je nutné si vybrat odborníka, protože řešit to sám, tak člověk nemá šanci. Dám příklad. Člověk má nárok na 10 miliónů a pojišťovna mu dá 300.000,- Kč a tím to končí. Jim je to úplně jedno, jim nezáleží na tom člověku. Záleží jim na tom, aby mu dali co nejméně peněz. Dát si na tohle fakt majzla. Být hlavně trpělivý. Neunáhlit se k něčemu, co by vás potom mohlo mrzet. Případně, když to bude nutné, hnát to prostřednictvím právníků před soud. Ukázat pojišťovně, že to myslí člověk vážně. Ještě na další věc, na co bych si dal velkého bacha. Když je člověk po tom úrazu, tak je ve stresu a je mu to všechno jedno. Já jsem udělal také chybu. Dostal jsem nějakou zálohu. Začal jsem se bavit z lidmi, se kterými bych se jinak nebavil. Platil jsem za ně. Bylo mi všechno jedno. Platil jsem takových peněz za kamarády, kteří ale nebyli mými kamarády. Na to bych si dal velkého bacha. Dále pak když člověk dosáhne požadovaného odškodnění, pak je další otázka, co s tím. Aby to člověk rychle nerozházel. Řešil jsem spousty věcí. Třeba koupit byty a pronajímat je. Pak mě napadli další věci v podnikání. Ale tady bude třeba hlídat lidi, aby to nerozkradli. Chtěl bych mít nějakou činnost, abych byl výdělečný, udělal si z něčeho radost, ale na druhé straně, abych nepřišel o peníze. Za čas, za deset, dvacet let bych chtěl mít svoji lakovnu. Byl bych ve svém živlu. Kdybych to udělal nyní, tak by to byl velký risk. Já bych o ty peníze nechtěl přijít. Vím ale, že o ně nepřijdu a že se mi to podaří.

Jak jsme se spolu bavili, tak víte, že se náš Český institut finanční odpovědnosti (ČIFO) se snaží pomáhat lidem v sociální oblasti, že budujeme call centra, řešíme chráněné dílny, snažíme se pomáhat lidem s jejich problémy, pomáhat jim ve vyřizování událostí tak, aby obdrželi od pojišťoven to, na co mají nárok. Tedy poskytovat například pomoc lidem s podobnými osudy jako potkal vás. Myslíte si, že to má nějaký smysl?

Určitě to má smysl, protože když se do toho nikdo nevloží z druhé strany, jak to děláte vy, tak ty pojišťovny toho budou zneužívat. Ty pojišťovny by měly mít nastaveny mantinely a měly by vědět, že jsou také lidi, kteří tomu rozumí a zastanou se těch slabších. Přeci ta pojišťovna má také své právníky. Jejich jediným cílem je ale vydělat peníze. Na těch lidech jim fakt nezáleží. Jestli ušetří tisícovku nebo dva, tak čím více ušetří na každém případu, tím jim to dá více v tom celku. Když pak nepřijde někdo, kdo s tím pomůže a řekne, na co je nárok, tak pak je na to ten člověk sám. Naopak, když člověk dostane to, na co má nárok, jako se to podařilo u mě, tak vás to naopak posílí a nabije do budoucna.

A myslíte si, že naše rady vám nějak pomohly, měly pro vás nějaký přínos?

Já si toho strašně vážím, protože nejdříve jste mě ujistil, že ta právnička to dělá správně, protože člověk nikdy neví. Najednou jste mi dodal takový obrovský klid. Protože já jsem nevěděl, jak to má být. Kamarád mi říkal, abych si dával bacha. To mě znejistilo. Potom jsem dostal kontakt na vás. A po rozhovoru s vámi se mi hrozně ulevilo. Dalo mi to klid a začal jsem znova věřit a doufat. Tři, čtyři roky čekáte na peníze a stále se nic neděje. Pak jste mi dodal obrovský klid. Když jsem dostal zprávu o tom, že odškodnění bude čtyřikrát vyšší, než byl první návrh, tak jsem vám zavolal. Konzultoval jsem s vámi, zda toto vyrovnání je dostačující nebo zda mám trvat na soudním projednání a jak zabezpečit finanční prostředky, abych o ně nepřišel. Z toho jsem měl největší strach. Vy jste mi ale řekl spoustu super věcí. Hlavně o tom, jak finance zabezpečit, abych o ně nepřišel. Dal jste mi směr. Já se vám přiznám, když jsme spolu dotelefonovali, zamkl jsem kancelář a takhle jsem se začal klepat. Klepal jsem se radostí, že jste mi řekl řadu super věcí a řekl jste mi to ze své vlastní vůle. Vůbec jste mi to říkat nemusel. Dal jste mi najednou takovou jistotu. Dostal jsem od vás zase vidinu, jak jít dál. Mě to nakoplo, strašně mě to nakoplo.

Matěji, přeji vám, aby další váš život byl zalitý sluncem a štěstím a aby z vás zářilo tolik energie, kterou jste mě nabíjel po dobu celého našeho rozhovoru. Myslím si, že vaše zkušenosti, které předáváte lidem, které potkal podobný těžký osud, jistě ocení a vezmou si z vás příklad a budou bojovat a nevzdají to. My zase slibujeme, že budeme dále pomáhat lidem, kteří to budou potřebovat, a jistě budeme rádi s vámi nadále spolupracovat.

Řeky v Česku opět opouštějí koryta

Autor: Mgr. Jiří Snášel

Čtěte také – Není to jen o penězích

Jen říznutí? Plnění 90000 Kč. Příběh využití ČIFO Programu pomoci a podpory.

Přehled klientských linek pojišťoven a jak hlásit škodu

Na co máte nárok při škodě na majetku?

Jak nahlásit škodu pojišťovně?

Přehled klientských linek a www stránek pojišťoven:

Nový web – pomáháme, publikujeme, tvoříme

Pomáháme

Publikujeme

Tvoříme pracovní místa pro zdravotně postižené občany

Nahlédněte nám „pod pokličku“

Reálné případy řešené jedinečnou asistenční službou PROGRAM POMOCI A PODPORY

Někdy jde o tisíce, jindy o milióny!

Příběh pomoci podpory ČIFO

Mladý člověk se silnou vůlí

Kontakty

Kontaktní formulář