A co teprve, když se ta rada týká zlata, jako nástroje pro uchování hodnoty. Všechny měny světa ztratily za posledních 100 let mezi 97 – 99% své původní kupní síly. Z toho nejvíce ztrácejí hodnotu v posledních 50 letech, kdy k akceleraci ztráty hodnoty došlo v roce 1971, když americký prezident Nixon rozhodl o zrušení povinnosti krýt měnu zlatem (tzv. zlatý standard) a svět se vydal na cestu nového finančního experimentu, jehož výsledkem je i současné ekonomické paradigma o nekonečném růstu poháněného na dluh. Dříve panovníci „ředili“ zlaté mince jinými méně hodnotným kovy (aby tak splatili své dluhy), v dnešní době se řeší splácení státních dluhů tzv. kvantitativním uvolňováním peněz, zjednodušeně řečeno tiskem dalších a dalších peněz ke krytí státního dluhu. Člověk nemusí být studovaný ekonom, aby si domyslil, kde tato cesta vede.
Bez ohledu na naplnění se černých scénářů vždy platilo jedno pravidlo, kterým se může každý člověk pojistit proti rizikům ztráty kupní síly papírových a virtuálních peněz – vytváření různých hromádek pro různé životní scénáře. 5-20% majetku ve fyzickém investičním zlatě dává jistotu a nezávislost na politice. Fyzické zlato je garantem, že člověk nezůstane bez prostředků ani za nejčernějších scénářů, kdy i malé množství investičního zlata může zafungovat jako rozhodující pojistka.
Obliba zlata nejvíce roste, když roste jeho cena a novinové titulky hlásají, že zlato má nové rekordy. V tu chvíli většina lidí začne zlato zvažovat a nakupují. Z pohledu investora je to nejhorší možný čas nákupu, přesto takto lidé fungují a je jedno, jestli noviny vyzdvihují zrovna zlato, bitcoin, akcie. Nákup fyzického zlata klientům běžně zprostředkováváme a řešíme i to, jestli je výhodnější koupit kilogramovou cihličku nebo více menších slitků. V nákupu vyjde lépe 1 kg cihla, ovšem při problému a potřeby rychlé směny na peníze se jeví jako rozumnější nákup více slitků po 10 – 100 g.
A co když nemáte zrovna volné peníze na nákup kila zlata:)? Pak přichází v úvahu různé investiční programy, kde si zlato nakupujete klidně po pár stovkách měsíčně, pravidelně, čímž eliminujete kolísání cen, průměrujete nákupy a kdykoliv si můžete nechat zaslat zlato ve fyzické podobě. Našim klientům doporučujeme program, kde mohou posílat peníze, kdykoliv, v jakékoliv výši a garantujeme jim i směnu nakoupeného zlata zpět na peníze, či zaslání fyzického zlata. Tento způsob investice má výhodu, že nepotřebujete jednorázově větší obnos peněz, neriskujete, že jsou nakoupili zrovna draze. Při začátku investice je Vám otevřeno tzv. váhové konto, kde se každá koruna přepočte podle aktuální ceny zlata na hmotnost. Každý měsíc tak navyšujete váhové konto zlata o gramy, podle zaslané částky a kdykoliv se můžete rozhodnout, jestli si necháte zaslat zpět fyzické zlato, ponecháte v bankovní úschově, směníte zpět na peníze jednorázově nebo si necháte zasílat měsíční rentu zpětným odprodejem zlata z vašeho váhového konta. Výhodou je i osvobození od dph, anonymita vlastnictví, rychlá směna zpět na peníze (3 dny) a hlavně udržení dlouhodobé hodnoty. Zlato nelze doporučit jako spekulativní nástroj pro krátkodobou investici, ale ideálně 10 a více let.
Na společnosti, kde se na 1 cihlu skládají stovky střadatelů. V Ostravě existovala ještě rok zpátky firma (už zanikla i s penězi klientů), kde jste si koupili zlato, ale to jste jim ponechali a oni vám vypláceli roční výnos – ve skutečnosti si 1 cihlu kupily min. desítky lidí a firma si pod záminkou prodeje zlata půjčovala peníze na jiné aktivity. Také existují „výhodné“ nabídky, kde získáte certifikát, že máte zlato a posíláte někde peníze, ale po letech zjistíte, že vám zbyl jen ten certifikát. Pokud někde zlato necháváte v úschově, zkontrolujte si, že je pojištěno do 100% hodnoty a zlato je účetně vedeno odděleně u společnosti, u které jste ho nakoupili, jako správa cizího majetku, kdy s ním daná společnost nemůže nakládat.
Máte-li zájem investovat do zlata, neváhejte se obrátit na specialisty Českého institutu finanční odpovědnosti přes kontaktní formulář níže, nebo přes e-mail / tel – viz. kontakty.
Petr Olašin 23 dubna, 2021
Posted In: Pojištění / Investice
Československé zlaté zásoby vznikly v roce 1919 v době, kterou ekonomové nazývají dobou zlatého standardu. V rezervách české centrální banky, ale také v rezervách jejích předchůdkyň během fungování samostatné Československé republiky, se udrželo zlato až dodnes, byť již nezastává roli podkladového aktiva a v současnosti je především používáno pro emisi zlatých mincí. Jasnou odpověď nám na naši úvodní otázku přináší graf s vývojem držby zlata v bilanci české centrální banky za její stoletou historii.
Podívejme se však podrobněji na jednotlivá historická období, které naši sebevědomě-pokornou „stoletou dámu“, tj. českou centrální banku, v držbě zlata provázely.
Po skončení 1. světové války a rozpadu Rakouska-Uherska rozhodla vláda samostatného Československa o vytvoření tzv. zlaté rezervy. Účelem tohoto kroku bylo vytvořit krytí nově vzniklé československé měny a později rovněž zavedení „zlaté měny“1. Základem zlaté rezervy se stalo 12 tun zlata. Toto množství zlata, které bylo dáno do vínku zrozené republiky, bylo tvořeno ze tří zdrojů. Prvním bylo zlato převedené z rozpadlé monarchie, tj. rakousko-uherské centrální banky. Druhým zdrojem bylo zlato ze sbírky na tzv. „zlatý poklad republiky“ tvořené dobrovolnými příspěvky (dary) obyvatel. Třetím pak zlato z odkupu od obyvatel či ze zavedené valutové půjčky, což byla čtyřletá 4% půjčka ve zlatě, stříbře a valutách.
Držba zlata od vzniku samostatného československého státu až do konce tzv. první republiky postupně narůstala, ale docházelo i k opačným pohybům, např. v letech 1936-1937 bylo prodáno 18 tun zlata, převážně k posílení devizového hospodářství (posílení potřeby volných deviz). Zlatá rezerva se rozšiřovala díky povinnosti nabízet valuty a devizy státu (nejprve Bankovnímu úřadu při Ministerstvu financí a později Národní bance Československé), nákupem zlata nebo směnou drženého stříbra za zlato2. Ke konci roku 1920 činily zásoby československého zlata 6,5 tuny a v roce 1921 to již bylo téměř 19 tun. Navíc do roku 1924 se zlatá rezerva navýšila také díky podílu na likvidaci Rakousko-uherské banky na více než 39 tun. Nejvyššího objemu pak držba zlata dosáhla během období první republiky v roce 1935, kdy činila téměř 100 tun. Většina zlata však byla alokovaná mimo území Československé republiky zejména ve Velké Británii a ve Švýcarsku s ohledem na potenciální hrozbu blížící se války a na na likviditu těchto prostředků.
Poznámka: v tunách; období let 1939-1945 je ovlivněno válkou a přesuny zlata do Německé říšské banky, v grafu jsou uvedeny vykazované údaje centrální bankou; data za období let 1960-1967 jsou doplněna podle trendu, neboť tato data ve statistikách chybí, centrální banka však v té době dle dostupných údajů množství drženého zlata zvyšovala.
Zdroj: Sestaveno autory z materiálů Archivu ČNB; ČNB ARAD.
Po mnichovské dohodě a následném obsazení zbytku českých zemí nacistickým Německem se zásoby zlata dramaticky snižovaly. Národní banka Československá a později Národní banka pro Čechy a Moravu byla nucena na účet Německé říšské banky převést část měnového zlata (15 tun a posléze dalších více než 23 tun) a zároveň byla stažena podstatná část československého zlata z ciziny. Zlato uložené u Bank of England3 , dalších významných centrálních bank a část zlata uloženého u Banky pro mezinárodní platby (BIS) naopak Němci nezískali (jednalo se o téměř 33 tun). V Praze zůstalo po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava přes 6 tun zlata, a i ty byly nakonec v roce 1940 přesunuty do Německé říšské banky, stejně jako zhruba 1 tuna v dosud autonomní správě významných protektorátních firem4 .
Během německé okupace přišla československá centrální banka o 45,5 tuny zlata a po skončení druhé světové války získalo Československo nárok na navrácení 24,5 tuny zlata. Zlato nalezené na území Německa bylo pod tzv. zlatým poolem shromážděno na území Německa a následně rozděleno mezi jednotlivé země podle stanoveného poměru. K rozhodnutí o rozdělení německého zlata došlo v roce 1946 po podepsání „Dohod o reparacích“ a po ustanovení zvláštní Tripartitní komise složené ze zástupců vlád Spojených států, Velké Británie a Francie.
Národní banka Československá požadovala od Tripartitní komise navrácení 45,5 tuny zlata a zároveň podle Repatriačních dohod usilovala o vyjmutí mincí s numismatickou a historickou hodnotou ze zlatého poolu a jejich navrácení původním vlastníkům. Nakonec Československu připadlo pouze 24,5 tuny zlata a zmíněné mince nebyly vyjmuty ze zlatého poolu. Prvních 6 tun získalo Československo sice již v roce 1948, nicméně návrat dalšího zlata se poté zastavil, když Velká Británie a Spojené státy začaly požadovat splacení válečných úvěrů a vypořádání majetkových nároků5 . Situace byla nakonec vyřešena až 34 let poté. Mezitím (v průběhu 50. až 80. let) byla zlatá zásoba navyšována pomocí cílených nákupů zlata.
Ke konečnému vypořádání pohledávek a závazků z válečného a poválečného období došlo až v roce 1982, kdy Československo podepsalo s Velkou Británií a Spojenými státy náhradové dohody. Československo se tím zavázalo splatit požadované finanční náhrady a po jejich uhrazení mělo získat zbylé zlato, které mu přiřkla Tripartitní komise. Československo tak uhradilo Velké Británii 24,3 mil. liber a Spojeným státům 84,4 mil. dolarů a proti tomu obdrželo zbylých více než 18 tun „válečného“ zlata, čímž vznikl i náš historicky nejvyšší stav zásob 112,4 tuny zlata. Tímto krokem dospělo více než tři desítky let trvající poválečné vyrovnání ke svému konci.
Konec Československé federace znamenal také rozdělení měnového zlata mezi dva nástupnické státy a jejich nově vzniklé centrální banky. Na Českou národní banku (ČNB) připadlo zlato ve výši 70 tun a na Národní banku Slovenska ve výši 30 tun. Následný vývoj držby zlata byl však v nástupnických centrálních bankách po Státní bance československé rozdílný. Národní banka Slovenska udržovala zhruba konstantní množství zlata ve svých rezervách (stále drží kolem 30 tun zlata), naopak Česká národní banka své zlaté rezervy významně snížila.
V roce 1998 Česká národní banka velkou část zlata ze svých devizových rezerv prodala. Zlato v té době přestalo vyhovovat potřebám České národní banky jak z pohledu likvidity a bezpečnosti, tak i výnosu. ČNB navíc potřebovala navýšit devizové rezervy pro intervence na podporu české koruny po období měnových turbulencí. Česká národní banka tak prodala 56 tun zlata, čímž do budoucna získala vyšší likviditu a stabilitu výnosů, a zůstalo jí 14 tun zlata.
Česká národní banka využívá již od roku 1995 své zlaté zásoby zejména k výrobě zlatých mincí, což spolu s prodejem zlata v roce 1998 přispívá k postupnému snižování zlatých zásob. Oproti minulosti, kdy na přelomu 70. a 80. let minulého století byly vydávány československé dukáty, nyní za utržené peníze nenakupuje zlato a neudržuje tak stabilní či mírně rostoucí výši zlatých zásob. ČNB pravidelně vydává zlaté mince v sériích (např. Deset století architektury, Kulturní památky technického dědictví, Mosty České republiky či Hrady) a u příležitosti výročí významných událostí spjatých s Českou republikou (např. k výročí Zlaté buly sicilské či příchodu Konstantina a Metoděje, k výročí upálení Mistra Jana Husa nebo k výročí vzniku Československa a zavedení československé měny). Navíc byla u příležitosti sta let česko-slovenské koruny vyrobena v roce 2018 vysokohmotnostní zlatá mince s nominální hodnotou 100 milionů korun, která měří v průměru 53,5 cm a váží 130 kg. Vzhledem k nízké výši zlaté zásoby ČNB (ke konci roku 2019 držela ČNB zhruba 8 tun zlata, tj. 0,257 milionu trojských uncí) je nízký také poměr zlata vzhledem k výši nominálního HDP nebo peněžní zásoby (ukazatel M2).
Zde je potřeba osvětlit aktuální, spíše symbolický nákup zlata do devizových rezerv ČNB. V roce 2019 schválila bankovní rada nový postup pro držbu zlatých zásob, jehož primárním cílem je udržet objem zlata ČNB na určité minimální úrovni. Nákup zlata má tedy zajistit především udržování určitého objemu zlata ve vlastnictví ČNB a do budoucna umožnit i splnění závazků spojených se vstupem České republiky do Evropské měnové unie (převedením alikvótního množství zlata do kapitálu ECB).
Cena zlaté pamětní mince se skládá ze dvou složek, jednak z nákladů ČNB (cena za přeměnu zlaté hmoty do podoby zlaté mince) a jednak ze světové ceny zlata. Ta je do celkové hodnoty mince stanovena 5 dní před emisním dnem zlaté mince, a to jako průměrná cena dosažená na světových trzích za posledních 20 dní. Zjednodušeně řečeno, zvýšenou cenu zlata na finančních trzích nenese ČNB, ale de facto všichni kupující těchto zlatých mincí.
Sami autoři tohoto příspěvku si některé zlaté mince vydávané ČNB – nejen z pohledu jejich stavovské hrdosti – privátně kupují. Nicméně jedním dechem zdůrazňují, že držba zlata z privátního pohledu je motivovaná trochu jinak než z pohledu centrální banky, zejména pak té z řad vyspělých ekonomik. K tématu novodobé držby zlata v bilancích centrálních bank se blíže budeme věnovat v navazujícím blogovém příspěvku.
Zdroje:
Archiv ČNB (2019). Stav veškerého zlata. Praha: Archiv ČNB.
ČNB (2019a). Československé zlato. Praha: ČNB.
ČNB (2019b). ČNB chystá na rok 2019 oslavy 100 let koruny; symbolem je druhá největší zlatá mince na světě. Praha: ČNB.
ČNB (2019c). Numizmatika. Praha: ČNB.
NBS (2019). Devízové rezervy a cudzomenová likvidita. Bratislava: NBS.
ŠÍR, V. (2006). Financování čs. jednotek ve Velké Británii, zlatý poklad. Praha: Fronta.cz.
Poznámky:
1 Zavedení „zlaté měny“ mělo být třetí a finální fází prováděných Rašínových měnových reforem. Této fázi předcházelo provedení měnové odluky a deflační politika.
2 Do roku 1929 totiž československá centrální banka držela ve svých rezervách i stříbro.
3 Československé zlato uložené v Bank of England bylo použito na financování válečných výdajů československé exilové vlády.
4 Jednalo se o Akciovou společnost dříve Škodovy závody v Plzni a Zbrojovku Brno.
5 Vůči Velké Británii mělo Československo závazek v podobě: (i) úvěru, který exilová vláda čerpala od britské strany poté, co došly rezervy zlata uložené v Bank of England na financování organizace a výzbroje československé armády ve Velké Británii, (ii) tzv. mnichovského úvěru (úvěr ve výši 10 mil. liber získalo Československo od Velké Británie po mnichovské dohodě, aby mohlo překonat hospodářské těžkosti poté, co odstoupilo značnou část území Německu) a (iii) náhrady za znárodněný majetek, na kterou měla Velká Británie nárok podle smlouvy uzavřené s Československem v roce 1949. Spojené státy pak požadovaly finanční náhradu za znárodněný majetek bývalých československých občanů, kteří se stali občany USA.
Zdroj: ČNB
Máte-li zájem o využití zlata jako pojistky do budoucnosti, neváhejte nás kontaktovat. Zajišťujeme jak prodej fyzického zlata jednorázovým nákupem, tak pravidelnými úložkami s úschovou a pojištěním.
Petr Olašin 18 července, 2020
Posted In: Pojištění / Investice
Investiční zlato a stříbro mají za sebou od poloviny června pozitivní a dynamický cenový růst. A hned na úvod je nutné zdůraznit, že tou zásadní kvalitativní událostí, která přivodila obrat z letargie posledních pěti let, je právě úspěšné proražení linie odporu u 1360 USD/unci. V našich příspěvcích jsme několikrát podmiňovali, že právě tato zásadní linie (grafu 1 viz. níže) musí být pokořena k odstartování pozitivního dlouhodobého trendu.
Trvalo tedy mnoho měsíců, než se po sérii tří neúspěšných pokusů podařilo ceně zlata konečně zdolat zmiňovanou zásadní linii 1360 USD s logicky odpovídající cenovou akcelerací až k současné ceně 1555 USD/unci. Graf této události vidíte na dlouhodobém grafu 1.
Graf 1: Cena zlata za unci v USD, 2010-2019
Průlom přes linii 1360 USD (červená přerušovaná linie) znamenal zásadní impuls k dlouhodobému vzestupnému trendu. Tím byla dokončena dlouhodobá obratová formace v podobě „misky“ (v grafu černý oblouk dole).
Zdroj: EKKA-Gold/Guidants
Cyklické trendy trvají 10 i více let…
Poslední trend tohoto druhu jsme zaznamenali mezi lety 2001-2011, kdy zlato vystoupalo z 260 USD na 1922 USD/unci, tedy úctyhodných +650 %. Právě naše četné ukazatele nám potvrzují, že z dlouhodobé perspektivy se nachází zlato a stříbro v ranné fázi dlouhodobého vzestupného trendu.
Odhlédnuto od běžných krátkodobých cenových propadů, se dá předpokládat, že i aktuální trend předstihne ty minulé. Aktuální odstup od cenového maxima zlata (z roku 2011) k dnešní ceně v USD je „jen“ 28 %. Pak už by čekaly nové neprobádané terény…
Cenové korektury patří k trendu…
Mezi 5. – 10. zářím se propadla cena zlata za unci ve „špici“ o téměř 5 %. U mnohých investorů vyvolala tato korektura značnou nervozitu. Jakkoliv se toto obchodování zdá býti hektické a nervózní, zapadá přesto tento vývoj do námi sledovaných dlouhodobých trendů, u kterých jsou cenové korektury v tomto rozsahu pochopitelné a v podstatě nevinné.
Konkrétně tedy: cena zlata za unci v USD od poloviny letošního května vzrostla z 1270 USD/unci na 1565 USD, plus 23 %. Od tohoto maxima klesla 10.9.2019 o necelých 5 %.
Z tohoto pohledu mnoho povyku pro nic a klasifikujeme propad jako zdravou korekturu na cestě vzhůru.
Námi sledované indikátory, jako například Optix, který měří náladu investorů na trhu, námi prognózované hodnocení potvrzují. Historie tohoto indikátoru ukazuje, že v silných fázích vzestupného trendu je dosaženo hodnoty nad 80 % optimistických investorů zpravidla dvakrát, než nastane významnější cenová korektura (viz graf 2).
Graf 2: Indikátor optimismu na trhu Optix (horní polovina grafu – černá křivka cena zlata v USD, spodní modrá Optix v procentech)
V silných fázích trendu dosáhne Optix indikátor přes 80 % optimismu podruhé (vodorovná červená přerušovaná linie), než dojde k výraznější cenové korektuře.
Zdroj: Sentimenttrader.com/ komentář EKKA-Gold
Korektury v etablované vzestupném trendu zpravidla představují příležitost k nákupu…
Aktuální korektura je viditelná na grafu 3. Událost v grafu je označena šedou elipsou vpravo nahoře.
Graf 3: Cena zlata v USD/unci, od počátku roku 2019
Za poslední 4 měsíce přidalo zlato na tempu o 23 %. Aktuální cenová korektura -4,6 %. Z pohledu námi sledovaného dlouhodobého trendu se jedná jen o klasickou korekturu na cestě vzhůru.
V etablovaném vzestupném trendu platí „Trend is your Friend.“
Zdroj: EKKA-Gold
Jak vypadá aktuální situace u stříbra?
Stříbro aktuálně kopíruje cenový vývoj zlata, s typicky vyšší volatilitou, jak se říká „visí na témže laně“. Také u stříbra nastal pozitivní trendový zvrat prolomení hodnot 16,0 – 16,50 USD/unci.
Graf 4: Stříbro v USD za unci 2018–2019
Stejný zásadní průlom jako u zlata k nastartování dlouhodobého trendu představovala u stříbra bariéra nad 16,5 USD/unci, kde došlo ke prolomení sestupné sestupného trendu (červená přerušovaná linie v grafu) a horizontální linie odporu (šedá linie). Celá událost je v grafu popsána elipsou vpravo.
Zdroj: EKKA-Gold
Prognóza zlata do konce roku 2019
Vysoká dynamika vzestupného trendu zatím nevykazuje významnější známky únavy. Je pravděpodobné, že cena zlata bude pokračovat ve vzestupu dříve, než nastane razantnější korektura.
Běžné korektury v řádu mínus 5 % jsou potvrzením dlouhodobého trendu.
U zlata nám z našich sledovaných indikátorů vyplývá, že by cena v USD mohla dosáhnout t v průběhu roku ceny 1647/1650 USD za unci, než by mělo dojít k rozsáhlejší korektuře.
Základním předpokladem zůstává, že nesmí by porušen aktuálně etablovaný pozitivní trend u výše zmiňované linie u 1360 USD/unci (v graf 1- červená přerušovaná linie).
Autor: Zdeněk Ďuriš, Ekka gold
Petr Olašin 16 září, 2019
Posted In: Pojištění / Investice
Zlato a stříbro aktuálně naplňují prognózy obratu trendů. Po letech stagnace a poklesů pracuje zlato i stříbro na dokončení rozhodujících obratových formací. Pozitivním znakem tohoto vzestupu je mediální nezájem a stále relativně skeptická investorská nálada.
Jedním z typických znaků trendových obratů je špatná nálada investorů, a to i často navzdory skutečnosti, že dané aktivum stranou mediálního zájmu a často ještě v doprovodu negativních komentářů již stoupá v ceně. Cena zlata vzrostla za poslední 2 měsíce o +7,90 % a stříbra o +11,8 %.
Zlato i stříbro, se aktuálně chovají jako podle učebnice technické analýzy.
Prudký vzestup ve dvou vlnách o 90 USD po překonání významné bariéry u 1240 USD je aktuálně následován krátkou korekturou z 1330 USD zpět k hodnotám 1300/1310 USD.
Jsme přesvědčeni, že po kolmém vzestupu z 1280 USD na 1330 USD/unci mezi 28. až 31. lednem zlato jen sbírá síly k dalšímu postupu. Krátká korektura v řádu několika málo procent je typickou reakcí na razantní vzestup posledních lednových dnů.
Dokonce ani pokles na 1280/1290 USD by zásadně nepokazil celkový pozitivní technický obraz. Teprve silnější propady pod 1280 USD by vyvolaly potřebu přehodnocení našich prognóz.
ČIFO aktuality – investice zlato – vývoj cen 2018 až 2019
Překonání linie odporu u 1240 USD (červená přerušovaná linie) v prosinci 2018 vyneslo zlato dynamicky ve dvou vlnách o 90 USD výše. Po krátké korektuře by mělo zlato atakovat rozhodující linii u 1366 USD/unci. Zdroj: EKKA-Gold/Guidants
Pro další vývoj vycházíme i nadále z našeho scénáře, ve kterém si zlato po úspěšném zdolání nejdůležitější bojové linie 1366 USD otevře volnou cestu k dalším významně vyšším cílům ve střednědobém časovém horizontu.
Proto připojujeme také dlouhodobou prognózu, kterou jsme publikovali již před 14 měsíci. Z ní je patrná popisovaná napínavá situace.
Zlato v USD 2001-2019 – dlouhodobá prognóza
Mohutná obratová formace posledních 6 let („miska“ vpravo nahoře) bude dokončena proražením horního ohraničení misky u 1366 USD/unci. Tím se otevře prostor k dalšímu trendovému vzestupu.
Zdroj: EKKA-Gold/Guidants
Závěrem:
Stále ještě vysoká skepse, jakož i slabý mediální zájem na trhu vzácných kovů je tím nejlepším předpokladem k obratu dlouhodobého trendu.
Většina akciových investorů po letech vzestupů na akciových trzích očekává pokračování pozitivního trendu a ignoruje riziko, že poklesy roku 2018 mohou být jen začátkem k dalším propadům přivozených ekonomickou recesí a sadou dalších rizik geopolitického charakteru.
V tomto případě by s vysokou pravděpodobností zlato a vzácné kovy profitovaly.
Posílit váhu zlata a vzácných kovů v celkovém majetkovém portfoliu v aktuální situaci se může ukázat jako rozumné rozhodnutí. Naše preference jednoznačně leží ve fyzickém materiálu ve formě investičních slitků a mincí (méně ve spekulativních finančních nástrojích), a to především kvůli ochraně majetku před systémovým rizikem předluženého systému a z toho vyplývajících rizik ztráty finančního majetku.
Potřebujete-li konkrétní radu, neváhejte se obrátit na naše specialisty.
Autor: Zdeněk Ďuriš
Petr Olašin 26 února, 2019
Posted In: Pojištění / Investice
S účinností od 1. 7. 2018 vstupuje v americkém státě Wyoming v platnost zákon o zrušení veškerého danění v souvislosti s mincemi a slitky ze vzácných kovů. Po tomto datu se nebude vztahovat ke zlatým a stříbrným mincím a slitkům nejen DPH, ale také daň s příjmu. V zákonu stojí: „Koupě, prodej nebo směna jakékoliv formy nebo druhu mince nebo jako oficiálního platidla určené mince nesmí zavdat žádný nárok na eventuální daňovou povinnost.“ To znamená, že stát nebude vyžadovat ani daň s příjmu, ani majetkovou daň , DPH či jinou daň vztahující se k monetárním kovům.
J. P. Cortes ze Sound Money Defense league míní, že zdanění vzácných kovů poškozuje nejvíce ty, jež jsou znehodnocováním měny nejvíce postiženi – zaměstnanci, spořitelé a všichni ti, kteří pracují za pevný plat, stejně jako místní obchodnicí, kteří ztrácejí obchody ve prospěch zahraničních obchodníků.
Stefan Gleason, prezident Money Metal Exchange podotýká, že bankovky americké centrální banky jsou „falešné peníze“, neboť představují riziko protistrany. Znovu zavést zlato a stříbro v roli peněz by odstranilo mnoho problémů, kterým je nutné čelit z důvodů zadlužení a inflace.
Petr Olašin 1 července, 2018
Posted In: Pojištění / Investice
Snaha o manipulaci s peněžním systémem ve prospěch panovníků, vládců, vlád či obecně estabilishmentu se táhne lidskými finančními dějinami jako červená nit. Je možná jen proto, že není zjevná ihned. Dokud si jí nevšimne dostatečná většina lidí, může manipulace s peněžním systémem po jistou dobu budit dojem progresivity či dokonce i řešení.
Bohužel, klam dříve nebo později vyjde najevo ke škodě těch, kteří mu vědomě nebo nevědomě uvěřili, neboť žádná politická moc nedokáže trvale zbavit platnosti ekonomické zákony, řečeno slovy Eugena Böhm Bawerka.
Problém manipulace s peněžním systémem odhalil a trefně formuloval ve svých časech také Mikuláš Koperník:
„Mezi nespočetnými zly, která přivozují rozpad celých států, jsou čtyři zvláště významná: vnitřní rozbroje, velká úmrtnost, neúrodnost půdy a znehodnocování mincí*. První tři jsou tak zjevná, že je bude sotva někdo popírat. Čtvrtého zla, které vychází z peněz, si všimnou jen někteří, a to ti, jenž vážněji přemýšlí, neboť rozpad nepřichází s prvním případem, nýbrž postupuje neviditelným způsobem.“
*Poznámka autora k citátu:
Zlem vycházejícím ze „znehodnocování mincí“ mínil Koperník odvěkou praktiku zadlužených panovníků a vlád, kteří se snažili dostát svým (státním) dluhům tím, že „ředili“ obsah vzácného kovu v mincích nehodnotnými kovy. Jejich cílem bylo vyrazit z omezeného množství vzácných kovů větší počet mincí a splatit tak své narůstající dluhy. Měl na mysli praktiku, která se dnes skrývá pod eufemismem „kvantitativní uvolňování“ – tedy výroba peněz určená ke krytí státních dluhů.
Výsledkem politiky dluhů je měna znehodnocená skrytou (nikoliv oficiální) inflací, jak názorně ukazuje grafika 1.
Grafika 1: Vývoj kupní síly papírových měn oproti zlatu za jedno století.
Všechny měny ztratily za 100 let mezi 97% až 99% své původní kupní síly. A jen od roku 1971 kolem 60-80%.
(Zdroj: World Gold Council/GoldSwitzerland/Goldseiten.de)
V grafice lze zřetelně vyčíst, že k akceleraci ztráty hodnoty měn došlo po roce 1971. Fatálním rozhodnutím amerického prezidenta Nixona o zrušení povinnosti krýt měnu zlatem (tzv. zlatého standardu) se svět vydal cestou historicky bezprecedenčního finančního experimentu, jehož výsledkem je současné ekonomické paradigma o nekonečném růstu poháněného na dluh.
Nemusíte být žádný studovaný ekonom ani expert, abyste poznali z výše uvedeného grafu, kam vede další cesta. Anebo ještě lépe – zeptejte se svého malého syna/dcerky, kam si myslí, že tyto křivky spějí. Pokud se Vám odpověď nebude líbit, budete muset najít důvody, proč by měly tyto křivky právě dnes otočit svůj dějinný směr.
Máte-li zájem o investici do zlata, neváhejte kontaktovat naše specialisty. Pravidelná investice do zlaté renty je možná již od 300 Kč měsíčně.
Petr Olašin 3 dubna, 2018
Posted In: Pojištění / Investice
Podle Volkera Hellmeyera, bývalého hlavního stratéga Hessenské zemské banky: „… nemá vývoj ceny zlata nic společného s reálnou poptávkou po fyzickém zlatě, nýbrž s termínovými trhy. Zde je tvořena cena několika americkými bankami blízkými politice centrální banky (FEDu), zcela odtrženě od reálných poměrů na fyzickém trhu. Již několik let sledujeme anomálie – pokud jsme svědky prudkých vzestupů zlata a stříbra, jsou tyto pomocí Flash-Crashe v málo likvidních fázích trhu, například v době mezi obchodováním v USA a v Asii, okamžitě zardoušeny. Pro mě zůstává zlato aktivem, ke kterému se kloním. Vidíme, že „smart investoři“ jako banky Číny a Ruska navyšují své zlaté rezervy. Vědí přesně, co dělají. Doporučuji zlato v korekturách způsobených intervencemi na termínových trzích dokupovat a vnímat jako dlouhodobé aktivum. Zůstávám býkem.“
Graf: Zlato 2017-2018: Zlato sbírá síly na poslední skok
Celkový aktuální obraz lze popsat takto: Zlato konsoliduje a sbírá síly pro svůj třetí pokus na rozhodující výšce 1 366 / 1 375 USD. Při jejím překonání (scénář 1 – modrá křivka) lze konstatovat, že cyklická korekce od roku 2011 je definitivně u konce a otevírá se prostor pro nový vzestupný trend. Tento scénář je stále aktuální a má vyšší pravděpodobnost.
Scénář 2 označen červenou křivkou:
Při neúspěšném pokusu by zřejmě byla prolomena vodorovná černá linie podpory u ca 1 309 USD s možným cílem na trendovou linii (šikmá černá linie) k hodnotám kolem 1 280 / 1 285 USD.
Graf: Stříbro také čeká na rozhodnutí (graf 2017-2018)
Stříbro i zlato jdou většinou „ruku v ruce“. Nepřekvapí tedy, že ani u stříbra dosud nepadl signál k přechodu do ofenzívy. Kurz stříbra je v posledních 18 měsících zamčen v klínové formaci (zelené linie s vyznačenými obloučky testů této klínové formace). Ke startu pozitivního trendu je nutné překonání horní hranice klínu, která se aktuálně nachází u 17,50 USD. (= Scénář 1 – označen modrou křivkou). Podobně jako u zlata je i u stříbra tento scénář pravděpodobnější.
V opačném případě (= scénář 2 – červená křivka) by prolomení spodního okraje klínové formace spustilo propad k hranici podpory u 15,60 USD (v grafu přerušovaná černá horizontální linie.)
Zdroj: EKKA-Gold/Guidants
Petr Olašin 23 března, 2018
Posted In: Pojištění / Investice
Podle posledního reportu Světového zlatého koncilu (World Gold Council) klesla celková poptávka po zlatě ve 3. čtvrtletí 2017 o 9% na 915 tun. To je nejnižší kvartální poptávka od 3. čtvrtletí roku 2009.
Na první pohled nezajímavá a se současným děním konformní zpráva však při bližším zkoumání odhaluje velmi zajímavé skutečnosti.
Tabulka 1: Poptávka po zlatě za 3. čtvrtletí 2017
(Zdroj: World Gold Council)
Tuny | 3. Q 2016 | 3. Q 2017 | Meziroční změna |
Investiční zlato celkem | 334,5 | 241,2 | -28% |
Poptávka po slitcích a mincích | 190,2 | 222,3 | 17% |
Investice zlatých fondů (ETF) | 144,3 | 18,9 | -87% |
Poptávka po investičním zlatě klesla celkově o 28 % na 241,2 tuny. Z toho však odbyt investičních mincí a slitků stoupnul o 17% na 222,3 tuny, zatímco poptávka a nákupy investičních fondů a ETF se propadly o 87% (144,3 tun v minulém roce, na aktuálních 18,9 tuny letos).
O čem to svědčí?
Skutečnost, že nákupy investičních mincí a slitků koncovými klienty (občany) rostou a spekulativní nákupy zlatých komoditních fondů (ETF) se doslova propadly, svědčí o velkých přesunech v myšlení investorů.
Do komoditních fondů investují investoři, kteří očekávají spíše kurzový zisk a nejde jim o to, zlato skutečně fyzicky vlastnit. Atraktivita tohoto finančního nástroje logicky stoupá se stoupající cenou zlata. Odborně řečeno – obchoduje se zde vysoké momentum. Vysoké momentum je možné aktuálně pozorovat u kryptoměn. Jdou nahoru, budí tím zájem a zvýšená poptávka žene cenu vzhůru.
Zlato však pracuje po pěti letech sestupného trendu (2011-2015) na obratové formaci (viz nedávný článek ZDE). Jeho cena se po celý letošní rok drží v koridoru ca 1200-1300 USD. Jinými slovy, chybí zde zatím ono „momentum“.
Proč razantně roste poptávka po zlatých mincích a slitcích ze strany koncových občanů?
Lidi, kteří kupují zlaté slitky a mince, zpravidla motiv krátkodobého zisku zajímá méně. Tito se spíše zajišťují proti systémovým rizikům. Tedy rizikům, která plynou z předluženého finančního systému postaveného na produkci libovolného množství peněz centrálními bankami. Tato politika, které je stále častěji předmětem kritiky nezávislých ekonomů, má za následek vytváření spekulativních bublin, méně pak stále vzývaný samonosný ekonomický růst. Nevyhnutelné splasknutí spekulativních bublin pak představuje vážnou hrozbu pro finanční majetek občanů.
Uvedené statistiky ukazují právě na posun v myšlení lidí. Tedy posun od spekulativní motivace (=odchod ze zlatých fondů) k pojištění svých úspor nejen proti výše zmíněnému systémovému riziku, ale také před plíživým vyvlastněním dlouhodobých úspor státem řízenou a podporovanou inflací (=nárůst odbytu zlatých slitků a mincí.)
Roli pojistky nemůže splnit papírové zlato ve formě podílového listu ETF, ale pouze fyzicky držené slitky a mince plně pod kontrolou vlastní kontrolou. Specialisté ČIFO – Českého institutu finanční odpovědnosti Vám rádi zodpoví veškeré otázky a zajistí nákup zlata, ať již jednorázově nebo pravidelnou investicí do této komodity.
Trendy se rodí ve skepsi…
Počátkem listopadu jsme se zúčastnili každoročního Veletrhu vzácných kovů v Mnichově. S jistým masochistickým potěšením jsme sledovali, že nálada jak u vystavovatelů, tak i návštěvníku byla opět o poznání horší než v minulých letech. Přitom cena zlata je oproti minimu z prosince roku 2015 (1050 USD/unci) o dobrých 22% výše (aktuálně 1276 USD). A plus 22% za necelé dva roky rozhodně nelze nazvat zklamáním!
Tato vzácná kombinace špatné nálady a pozitivního obratu kurzu je přesně to, čím se začátek každého pozitivního trendu vyznačuje, typicky ve své rané fázi. Nedůvěra a strach se mění v pozitivní sentiment velmi rychle a často až za polovinou vzestupného trendu (technická analýza má pro to výraz „point of recognition“, česky „bod rozpoznání“).
…a umírají v euforii.
Na druhé straně zde máme již rekordně dlouhý vzestupný trend na akciových trzích, který přinesl investorům od svého počátku v roce 2009 již mnoho set procent zisku (Dow Jones +232%, Nasdaq +464%, DAX +250%). Ukazatelé implicitní volatility (=teploměr trhu) vykazují dlouhodobě rekordně nízké hodnoty, což svědčí o relativní bezstarostnosti investorů. V kombinaci s vysokými hodnotami ukazatelů nákupů akcií na úvěr (=vysoká míra spekulativního, nikoliv dlouhodobého kapitálu) a nízkým podílem hotovosti v portfoliích podílových fondů se ukazuje obraz pozdní fáze tohoto trendu.
Rebalancing portfolia
Rozumný investor čas od času realizuje alespoň částečně zisky u aktiv, která přinesla pěkná zhodnocení a reinvestuje výnosy do aktiv, která ve svém vývoji zaostala či dokonce klesala a pokud možno se nachází někde u dna. To je jednoduchý recept, kterým se řídí dlouhodobě úspěšní investoři.
Autor: Zdeněk Ďuriš
Petr Olašin 17 listopadu, 2017
Posted In: Pojištění / Investice
Zlato a vzácné kovy mají za sebou pětiletý sestupný trend od roku 2011-2016 (v grafu níže vyznačen modrou přerušovanou linií).
Zlato se aktuálně nachází ve fázi vytváření cenového dna a střednědobé obratové formace (v grafu vyznačena jako šedý půloblouk).
Po pokoření střednědobé trendové linie na přelomu srpna a září letošního roku došlo ke zpětnému testu téže linie, což je typickým fenoménem (tzv. Pull back na trendovou linii).
Za předpokladu, že se cena zlata již nevrátí pod úroveň kolem 1250 USD/unci a naopak se podaří prorazit přes hranici 1300 USD, nabízí se jako první kurzový cíl z této obratové formace cena kolem 1435 USD v horizontu dvou až tří měsíců. Tento scénář je v grafu 2 vyznačen jako černá tečkovaná šipka k modré horizontální linii.
Graf: Zlato – vytváření cenového dna a obratové formace
Potvrzením obratové formace z grafu 2 bylo možné konstatovat definitivní obrat a počátek druhé fáze dlouhodobého vzestupného trendu, který započal v roce 2000 na 254 USD a vynesl zlato až na úroveň 1920 USD v roce 2011, aby pak zlato přešlo k pětileté korektuře z 1920 USD až minimům 1072 USD na přelomu let 2015/2016 (Viz graf níže.)
Graf: Dlouhodobý trend od roku 2000
Pokud se potvrdí obratová formace (šedý půloblouk) otevře se možnost pro začátek 2. fáze dlouhodobého vzestupného trendu zlata.
Máte-li zájem o bližší informace o možnostech investování do zlata, a to již od 300 Kč měsíčně, neváhejte nás kontaktovat. Naši zkušení specialisté Vás seznámí se všemi aspekty a doporučí i jiné druhy investic, podle aktuální situace na trhu a Vašeho očekávání.
Upozornění: Informace obsažené v této analýze odrážejí osobní stanovisko autora článku a mají pouze informativní charakter. V žádném případě neslouží jako investiční doporučení či návod ke konkrétnímu investičnímu jednání.
(Zdroj: EKKA-Gold/Guidant)
Petr Olašin 25 října, 2017
Posted In: Pojištění / Investice
1. Je tentokrát všechno jinak?
2. Nová epocha bublin – Japonsko koncem 80 let
3. Bublina „New Ekonomy“ 2000-2003
4. Nemovitostí bublina – Lehman Brothers and Co.
5. Rok 2017: J. Grantham: „Tentokrát se zdá být vše velmi, velmi odlišné.“
6. Zlato přes 1 300 USD = silný střednědobý nákupní signál
1. Je tentokrát všechno jinak?
„Tentokrát je vše jinak.“ Věta, která je asi nejdražší větou v lidských dějinách. Opakovaně stála investory, kteří se nechali nakazit všeobecnou masovou euforií z rychlých zisků, většinou téměř celý investovaný majetek.
Vynořuje se v různých obměnách u každé spekulativní bubliny. Tato věta je dokonce jednou z nutných podmínek a znaků, jak spekulativní bublinu rozpoznat. Neboť ke každé spekulativní bublině patří, vedle cenového nadhodnocení aktiv, také story, která vzbuzuje v euforických investorech důvěru v další budoucí rostoucí kurzy a posiluje odhodlání zaplatit za dané aktivum až iracionálně vysokou cenu.
Snad tu nejvyšší zaplatil údajně jeden holandský spekulant na vrcholu „tulipánové mánie“ v Holandsku v roce 1637. Za jednu vzácnou tulipánovou cibuli zaplatil cenu rovnající se protihodnotě celého selského statku.
Některé jevy jsou výsledkem lidské přirozenosti. V tomto případě střídání chtíče a strachu, jakož i obecný sklon ke stádnímu vzorci chování zakódovaný v lidském genomu, neboť tlupa vždy skýtala vyšší stupeň ochrany. Podlehnou-li tomuto masově psychologickému jevu dokonce i renomované osobnosti, začíná být situace zvláště brizantní.
Těsně před burzovním krachem v roce 1929 řekl jeden z nejlepších amerických ekonomů Irving Fisher (1867-1947): „ Akcie se nachází na trvale vysoké úrovni.“ Odborník, který vyučoval na Yale University, obohatil ekonomii o teorie, které dodnes naleznete v učebnicích, a sám dokonce vyvinul archivační systém, který se dodnes prodává pod značkou Rodolex, padl do pasti všeobecné euforie a vyřknul svůj památný výrok, kterým na desetiletí zruinoval svou jinak vynikající reputaci makroekonoma. Jak známo, tenkrát se akciový index Dow Jones zřítil mezi lety 1929-1932 o 89%.
Isaac Newton přišel o většinu úspor účastí na „jihomořské“ bublině roku 1720. Ani tento geniální fyzik a myslitel nedokázal zůstat stranou spekulací na akcie „South Sea Company“. Tenkrát poutavou story o společnosti, v podstatě neprofitabilní, dodal samotný ředitel společnosti John Blunt, který zahájil „PR kampaň“ o fantastických obchodních příležitostech v jižních mořích, o zlatě a stříbře, které stačí jen sebrat a naložit. Blunt rozpoutal doslova nákupní zuřivost, která hnala akcie do stále větších výšin. Mezi lety 1719-1720 vystoupaly akcie ze cca 100 Liber až na závratných 1 050 Liber. Newton nakoupil kolem 180 Liber a realizoval zisk 100% kolem ceny 360 L. Akcie však stoupaly nezadržitelně stále dál a Newtonovi kolegové, kteří neprodali, každým dnem bohatli. Až dostoupal kurz na 700 Liber, podlehl tento velký muž „zpěvu sirén“ a nakažen všeobecnou euforií investoval znovu značnou část svého majetku. Akcie pokračovala ve svém tažení až na 1 050 Liber. Když se Bluntovy sliby o pohádkových ziscích začaly rozplývat, akcie klesla na 800 Liber a po krátkém zotavení zkolabovala až na úroveň 150 Liber. Newton na této bublině ztratil podstatnou část svých úspor, na svou dobu značnou částku kolem 20 000 Liber.
2. Nová epocha bublin: Japonsko koncem 80 let
Pro příklady spekulativních bublin a s nimi ruku v ruce jdoucí masovou hysterií nemusíme chodit daleko do dějin.
Na konci 80 let 20. století zažil japonský akciový i nemovitostní trh obrovskou bublinu, z jejíhož splasknutí se Japonsko dodnes ani po 27 letech zcela nevzpamatovalo. Ceny akcií se absurdně vzdálily od reálného ohodnocení a znaly jen jediný směr – vzhůru. Média a četné publikace hovořily o převaze japonského hospodářství a finančního systému, včetně prognóz o brzkém světovém prvenství.
Kritici tohoto absurdního ocenění byli vysmíváni jako ti, kteří nechápou, že v Japonsku je přece všechno jinak: „V Japonsku jsou přece standardní oceňovací metody nevhodné.“ Fakt, že také v Japonsku platí ekonomické zákonitosti, byl vnímán jako vtip.
Graf 1: Historický graf japonského akciového indexu Nikkei 225
Od roku 1980 do roku 1989: z hodnoty 6.560 bodů na 38.916 bodů.
…a následně
Graf 2: Vývoj indexu Nikkei 225 po splasknutí bubliny po roce 1989
Vystřízlivění z japonského zázraku. Od maxima k minimu -82%. Ještě po 27 letech sotva na polovině původní hodnoty. (Zdroj: Krisensicherinvestieren)
3. „New Ekonomy Bubble v USA“, Deutsche Telekom a tzv. Neuer Markt 2000-2003
Také na německém „Novém trhu“ mělo být všechno jinak. Astronomická nadhodnocení téměř všech akcií z tohoto segmentu trhu byla analytiky obhajována fantastickými vyhlídkami New Ekonomy založené na internetu, telekomunikacích a médiích. Pro jakoukoliv akcii z jedné z těchto tří branží platilo pověstné „only sky is limit“. V letech 1997-2000 stačilo založit firmu provozující třeba telefonní seznam na internetu, dát ji správné jméno zakončené „. com“ a zalistovat akcie (IPO) na burze. Již první kotační ceny se pohybovaly mnohdy v řádech 100% nad emisní cenou akcie. Pak jen stačilo ještě chvíli počkat a část vlastních akcií na trhu prodat a už byl na světě další dolarový miliardář. Lidé v hysterickém rauši byli ochotni koupit cokoliv „.com“ za jakoukoliv cenu.
Paradoxně podobnou hysterií byla zachvácena také v podstatě polostátní firma Deutsche Telekom, neboť i zde davové zaslepení vidělo společnost z oblasti „New Ekonomy“.
Graf 3: Deutsche Telekom 1997-2015
Během čtyř let (1996-2000) z 14,50 Euro na 103,0 Euro a pak vystřízlivění na 8,42 Euro, tedy -91,8%.
(Zdroj: onvista.de)
Deutsche Telekom se svou ztrátou -91,8% patřil ještě k těm lepším. Většina akcií z „Nového trhu“ ztratila téměř veškerou svou hodnotu. Celý index tohoto trhu Nemax 50 ztratil ze svého maxima 9 666 bodů (10. března 2000) do roku 2003 neuvěřitelných -96,4%. Poté byl tichým duchem německou burzou zrušen.
Graf 4: Neuer Markt (Nemax 50) 1998-2003
Splasknutí spekulativní bubliny technologických akcií. Od maxima zpět o -96,4%
(Zdroj: Krisensicherinvestieren.com)
Jen o něco méně dramaticky dopadly technologické akcie listované na burze americkém Nasdaqu, odkud celá story o neuvěřitelných vyhlídkách New Ekonomy přišla. Index technologických akcií Nasdaq Composite ztratil od svého maxima 83% a nejsledovanější akciový index S&P 500 polovinu své hodnoty.
4. Nemovitostní bublina v USA 2007/2009, Lehman Brothers and Co.
Ani debakl z počátku nového století nezměnily zažitý vzorec chování a již několik málo let později propadly burzy další masové hysterii. Tentokrát bublina vyrostla na půdě nemovitostí v USA. Story, která růst cen živila, bylo přesvědčení, že na nemovitosti přece nelze prodělat, vždyť nemovitosti pouze stoupají v ceně. Úvěr na nemovitosti dostával kdekdo bez jakékoliv bonity, poptávka po nemovitostech hnala jejich ceny vzhůru a z úvěrových portfolií se vytvářely syntetické cenné papíry, jejichž ceny nabíraly absurdně nadhodnocených výšek. Následné splasknutí dostalo celý světový finanční systém do smrtelné křeče. Fakticky zkolaboval a během krátkého času zmizely z mapy světa investiční banky se stoletou tradicí a vzaly s sebou stovky miliard USD. Systém byl s největším úsilím a za cenu astronomického zadlužení s nasazením tiskárny peněz „zachráněn“ centrálními bankami.
A. Einstein tvrdil, že problém nelze vyřešit způsobem, kterýžto je sám příčinou problému. Proto ani finanční systém nelze zachraňovat jen tiskem ničím nekrytých peněz. Takové řešení nejenže není řešením, nýbrž naopak, je samotnou příčinou problému.
5. 2017: J. Grantham: „Tentokrát se zdá být vše velmi, velmi odlišné.“
Bublina, která roste aktuálně s aktivním přispěním politiky centrálních bank po celém světě, jenž je nazývána „kvantitativním uvolňováním“, tentokrát zachvacuje téměř všechna aktiva od akcií, dluhopisů, nemovitostí až k uměleckým předmětům.
A tak není divu, že v roce 2017 kotuje Dow Jones na historicky rekordních 22 000 bodech, DAX na 12 000 bodech, ceny nemovitostí se v mnoha sektorech dostaly nad ceny z roku 2008. Lidé bezstarostně investují své úspory do dluhopisů společností, které by dříve vůbec neměly naději na přízeň investorů. Přibývá spekulací na různé kryptoměny…A znovu má být vše jinak?
Fundamentem a příběhem současné bubliny je zatím neochvějná víra ve schopnosti moderních byrokratů centrálních bank a v jejich politiku nulových úrokových sazeb. Mimochodem, tato historicky bezprecedenční politika, jimi samotnými nazývána jako „nekonvenční“, měla být dočasná pouze pro „vyřešení“ minulé krize v roce 2008. Její „dočasnost“ se natáhla na 10 let a stále trvá.
Co ještě chybí? Názor věhlasného experta, že tentokrát je vše jinak, protože…
A hle!
Překvapivě jeden z nejúspěšnějších a po Buffetovi zřejmě nejznámější správce majetku Jeremy Grantham, jehož společnost GMO spravuje klientské jmění 120 miliard USD, obrátil svůj názor o 180 stupňů a ve své nově publikované analýze, jež nese název „This Time Seems Very, Very Different“ (=Tentokrát se zdá být všechno velmi, velmi odlišné) dochází k závěru, že současná bublina nepraskne. Jeho hodnocení zní: „Not with a Bang but a Whimper“. Tedy „ne krachem, ale s fňukáním“ má skončit tato epizoda.
To, že Grantham, jinak perfektně znalý finanční historie i anatomie spekulativních bublin, změnil svůj názor, připomíná příběh jiného analytika – věhlasného Sorosova žáka Stanleyho Druckenmillera, který krátce před dosažení vrcholu technologické bubliny na Nasdaqu v roce 2000 prodal dlouho držené zajišťující nástroje proti propadu portfolia a naopak investoval 6 miliard USD do oněch technologických akcií. Po šesti týdnech činila jeho ztráta 3 miliardy USD. K této spekulaci, která ho mimochodem stála job u Sorose, se Druckenmiller později vyjádřil takto: „Porazily mě mé vlastní emoce a já se neuměl ubránit. Jaké poučení jsem si z toho vzal? Žádné. Neboť já jsem dopředu věděl zcela přesně, že to nesmím udělat.“
6. Zlato přes 1 300 USD = silný střednědobý nákupní signál
Zlato nejenže logicky neprofitovalo z euforie na finančních trzích, nýbrž klesalo ze svých maximálních hodnot dosažených v roce 2011 až do roku 2015. Od té doby si hledalo své cenové dno a poslední měsíce se pohybovalo v poměrně úzkém cenovém koridoru mezi 1 200 a 1 300 USD/unci.
Právě ve chvíli, kdy tvoříme tento graf, zlato na třetí pokus překonalo významnou hranici odporu u 1 300 USD/unci (v grafu 5 horní ohraničení modrého kanálu). V případě úspěšného udržení této mety by se jednalo o silný nákupní signál s možným dynamickým vzestupem k prvnímu kurzovému cíli 1 375 USD (černá vodorovná linie v grafu 5 nahoře = cenové maximum z roku 2016) v krátkodobém časovém horizontu a s cílem 1 520/1 540 USD ve střednědobém časovém horizontu (viz graf 6 níže).
Graf 5: Zlato-krátkodobá prognóza
Proražením hranice 1 300 USD vzhůru (černá elipsa vpravo nahoře) došlo k vytvoření silného nákupního signálu s kurzovým cílem 1 375 USD (krátkodobě).
(Zdroj: EKKA-Gold, Guidants)
Graf 6: Zlato- střednědobá prognóza
Pokořením hranice 1 300 USD/unci zlato prorazilo navíc také linii šestiletého sestupného trendu (událost je zobrazena v červené elipse). Tím byl vygenerován silný střednědobý signál s kurzovým cílem 1 520/1 545 USD/unci. Podmínkou je udržení ceny nad hranicí průlomu, tedy 1 300 USD/unci.
Při zpětném propadu pod 1 300 USD by se pak jednalo o tzv. „býčí past“ a v tom případě bychom byli zřejmě svědky dalšího testu spodní hranice modrého kanálu v grafu 5, tedy hodnot kolem 1 200 USD/unci.
(Zdroj: EKKA-Gold, Guidants)
Máte-li zájem o investování do zlata, včetně pravidelných úložek již od 300 Kč, neváhejte nás kontaktovat přes info@cifo.cz.
Upozornění:
Článek a informace v něm obsažené odrážejí osobní stanovisko autora článku. Mají pouze informativní charakter. V žádném případě neslouží jako investiční doporučení či návod ke konkrétnímu investičnímu jednání.
Petr Olašin 21 září, 2017
Posted In: Pojištění / Investice
Zavolejte nám:
732 422 200